Samostatně stojící rozměrná podélná jednopatrová budova želez. nádraží o zhruba obdélném půdorysu. Jednolitě působící budova nádraží původně sestávala ze dvou oddělených staveb (ze starší budovy z 80. let 19. století a novější z konce 19. století). Volný prostor mezi budovami byl spojen drobnou stavbou čekárny pro následníka trůnu Františka Ferdinanda d'Este. Celá stavba nádraží je členěna vertikálními převýšenými rizality. Jižní budova nádraží má dva dvoupatrové rizality o jedné okenní ose a segmentově zaklenutými okenními otvory se šambránami. Severní budova nádraží (s halou a čekárnou) má dva nižší patrové rizality o dvou okenních osách a obdélnými okny s plastickým orámováním. Obě tyto části člení v přízemí hlavního průčelí obráceného směrem k městu hladká bosáž a v patře hladké horizontální pásy. Rizality hlavního průčelí jsou rámovány pilastry s bosáží s vtlačovaným povrchem. U protilehlého průčelí obráceného ke kolejišti bosáž i omítkové horizontální pásování chybí. Nádražní budova je opatřena okrovou omítkou, kde vynikají smetanově bílé pilastry a okenní šambrány. Nejhonosněji působí tzv. císařský salonek vestavěný v úrovni přízemí mezi oběma budovami. Je trojosý s obloukově zakončenými okenními otvorami a dveřním otvorem uprostřed. Tento přístavek je členěn rizality a opatřen bohatou štukovou výzdobou s dvojicemi andílků v každé ose, girlandami, květinovým pásem a pásem zubořezu nad římsou. Stavba je završena zdobnou atikou, na vrcholu s postranními čučky. Salon má bílou omítku. Střecha celé horizontální budovy nádraží je sedlová, ke které kolmo nasedají vlastní sedlové střechy převýšených rizalitů (krytina lepenka). V dopravní kanceláři se do dnešní doby dochovalo ve funkčním stavu mnoho prvků technického vybavení. V interiéru dvorské čekárny zůstala pouze vysoká kachlová kamna.