dům Na jílu

Jádro jednopatrového řadového domu, zahrnující levý hloubkový jednotrakt, pochází zřejmě ještě z doby před parcelací tzv. Lazarovské zahrady r. 1600. Svědčí o tom především výrazně pravidelný tvar hloubkového křídla, jemuž se pozdější parcelace podřídila. Mezi l. 1622-30 byl dům přestavěný a rozšířený. Na sklonku pozdní renesance měl již dnešní dvoukřídlou jednopatrovou podobu, z níž zůstalo zachováno hloubkové křídlo, průčelní zeď do ulice a převážná část sklepů. Charakter kleneb a rozvrh dispozice uličního křídla včetně portálu průjezdu ukazuje však spíše na následnou podstatnou přestavbu již ve 2. pol. 17. stol. Jiné úpravy následovaly až v pozdním baroku, kdy patrně vznikla klenba průjezdu a sklep pod ním, také dnešní jednoramenné schodiště s vyřezávaným prkenným zábradlím. V tomto stavu - s menšími úpravami - setrval dům až do adaptace podle plánů z r. 1918, kdy byla stržena pavlač podél sev. křídla a úzké křídlo již., které bylo nahrazeno novým, současně s obezděním dvorní schodišťové síně. Jednoduché průčelí do Nebovidské ul. člení pouze z části nepravidelně rozmístěná okna v olištovaných šambránách a uprostřed přízemí vjezdový portál s půlkruhovým záklenkem, zatížený přímou římsou. Klenák záklenku zdobí symetrický listový motiv, cvikly rámují vpadlé pásky, podobně jako čela bočních pilířků s římsovými hlavicemi. Nečleněná dvorní průčelí nesou stopy novodobých úprav. V přízemí se nachází renesanční klenby.