kaple Nejsvětější Trojice

Kaple je situována jihozápadně od obce u hřbitova, při silnici na Michalovy Hory. Drobná centrální zděná stavba trojlistého půdorysu, krytá nízkou kuželovou střechou, pobitou plechem. Ve vrcholu byl zasazen železný tepaný dvouramenný křížek (chybí). Stěny kaple člení pilastry a polosloupy s ionizujícími hlavicemi, nesoucí vysoký hladký vlys a bohatě profilovanou římsu. Vstup zaklenut obloukem po stranách esovitě vykrojeným. Interiér kaple má podobu srdce, členěn 3 páry pilastrů, jejichž hlavice nesou pasy, mezi něž jsou vloženy plackové klenby. Poměrně malá centrální stavba, jejíž průměr není ani čtyři metry, je postavena na půdorysu pravidelného trilobu neboli trojlistu jen s velmi jemnými zalomeními. Místa hranic jednotlivých ,,,listů“ jsou na exteriéru pohledově akcentována vždy poměrně výrazným třičtvrtěsloupem, probíhajícím od země až do korunní římsy. Ten se plasticky proniká s poměrně širokým pilastrem, jemuž je předsazen. Horní deska neboli plintus sloupků i pilastrů za nimi, těsně pod nevýrazným architrávem a vlysem, jsou konkávní, tedy prostorově zhybněné. Třičtvrtěsloupy pokračují pak nahoru výrazným pravoúhlým výstupkem i v poměrně vysokém a zcela hladkém vlysu až ke korunní římse. Každá ze tří konvexně vykřivených částí pláště stavby je vnějšně ještě členěna vždy dvojicí podobných pilastrů se stejně konkávním plintem, dosahujících rovněž až k nepříliš výraznému architrávu pod vlysem. Každá z těchto dvojic pilastrů flankuje otvor ve stěně – směrem k silnici poměrně nízký vstup s výrazně vzhůru zvlněným záklenkem, zřejmě i původně bez ostění i šambrány, a ve zbývajících dvou konvexních částech exteriéru po jednom okně – dnes malém čtvercovém s prostou mříží, původně ale podstatně větším okně tvaru pravidelného trojlistu, jak je patrno na vnějšku části vpravo od vstupu (v cihlovém ostění a původně rovněž bez ostění i šambrány), uvnitř pak hlavně v části vlevo od vstupu. Vnitřek v podstatě kopíruje vnější tvar – každý z ,,listů“ je interpretován jako široký a nepříliš hluboký výklenek s neúplnou konchou, oddělený vždy pasem na pilastrech. Střed klenby tvoří pak logicky v podstatě trojúhelná výseč klenby plackového nebo kupolového typu. V místech styku nik flankovaných pilastry logicky vzniká vždy dvojice sousedních pilastrů, která naopak uvnitř prostoru jemně předstupuje. Je tu tak uplatněn princip vyvažování čili kompenzace určitých prostorově dynamických akcentů, vlastně analogický i vnějšku, kde poměrně výrazně předstupující třičtvrtěsloupy provázané s pilastry , nahoře navíc dynamizované konkávními plinty v kontrastu k opačnému půdorysnému zakřivení kladí podobně kompenzují konvexní vykřivení pláště stavby. Při malých rozměrech kapličky je minimálně pravděpodobné původní umístění oltáříku uprostřed stavby, jak by se to vzhledem ke kompozici stavby zdálo nejlogičtější, nejpravděpodobněji byl původní oltář umístěn proti vchodu před sdruženými pilastry dvou sousedních výklenků.