Sousoší Kalvárie přenesené do Libědic z obce Brany po r. 1975 je pozdně barokní kamenosochařskou prací zatím neznámého autora z r. 1738 provedenou z černovického pískovce. Jde o dvouetážovou, půdorysně trojbokou soklovou architekturu s okosenými nárožími a se dvěma obvodovými schodišťovými předstupni. Spodní, masivnější etáž vyrůstá ze soklu s ukončeného výraznou bohatou profilací s výžlabkem a nese na jednotlivých stranách lehce zahloubené figurální vysoké obdélné, segmentově završené reliéfy s kvalitně propracovanými detaily. Na čelní straně je to výjev Narození Páně, v jehož středu spočívá na podušce v jeslích na stáčených nohách malý Ježíšek obklopený oválnou paprsčitou svatozáří, po jehož stranách je vlevo Panna Maria se sepjatýma rukama a svatozáří kolem hlavy a vpravo sv. Josef; v přední části k Ježíškovi přiklekají 2 okřídlení andělé, v pozadí vystupují hlavy vola a osla, nad celým výjevem se vznáší na oblacích anděl s nápisovou páskou. Výjev Obřezání Krista tvoří pyramidální seskupení pěti figur, uprostřed probíhá akt obřízky, po jehož pravé straně stojí sv. Josef a Panna Maria s výrazem bolesti, nad výjevem se vznáší ve svatozáři hostie. Výjev Útěk do Egypta znázorňuje z profilu Josefa vedoucího osla, na němž sedí Panna Maria s malým Ježíškem. Okosená nároží jsou zdůrazněna stáčenými plastickými volutami s reliéfními girlandami. Etážová profilovaná římsa odděluje horní etáž, která je subtilnější, v rozích lehce projmutá a na čelní straně nese německý kapitální nápis o zřizovatelích památky. Tato etáž, ukončená uprostřed segmentovitě vzepjatou korunní římsou s plastickými čabrakami, je završena nízkým nástavcem symbolizujícím skalnaté návrší Golgoty, na němž u paty kříže při pravé straně klečí z profilu kříž rukama objímající Maří Magdaléna s pootevřenými ústy vyjadřujícími dramatické citové pohnutí v obličeji. Po levé straně skaliska je vytesána lebka se zkříženými hnáty. Dodatečně na spodní část vertikálního břevna kříže je nasazena stylová analogická kopie předpokládaného vzhledu původního kříže s korpusem Krista jako náhrad za předchozí proporčně neadekvátní náhražku za uražený a zničený krucifix původní. Ve vysazených předních nárožích etážové římsy pak stojí vlevo socha Panny Marie v kontrapostu s hlavou zahalenou v plachetce a v rouchu s převážně diagonálně orientovanými záhyby, rukama propojenýma před v bocích zalomeným tělem a bolestným pohledem směřujícím k zemi, vpravo pak sv. Jana s pohledem boleti směřujícím vzhůru k Ukřižovanému, poměrně expresivně pojaté. V zadní části je osazena socha řeholníka s hlavou lehce nahnutou k levému rameni, bolestně pokřiveným výrazem obličeje a okovy na levé ruce, s velkou pravděpodobností se jedná o sv. Linharta. Na povrchu jsou v prohlubních modelačních detailů lokálně patrné lokální pozůstatky vápenných nátěrů bílého odstínu a na architektuře lokální pozůstatky lazurní červené.