kostel sv. Petra a Pavla

katalogové číslo

1000132903

název

kostel sv. Petra a Pavla

kraj

Plzeňský kraj

okres

Klatovy

obec

Horažďovice

část obce

Horažďovice

katastrální uzemí

Horažďovice

adresa

Mírové náměstí

typ

kostel

druh památky

stavba-budova

kategorie

objekt

památkově chráněno od

3. 5. 1958

existující

ano

sloh

gotika; baroko

anotace

Trojlodní stavba bazilikálního typu s autentickými konstrukcemi ze 13. a 14. století. Kostel patří k nejzajímavějším příkladům redukované gotiky z přelomu klasického a poklasicky expresívního slohu v našem prostředí.

dějiny

gotická bazilika budovaná po etapách v období od 3. čtvrti 13. století do 1. poloviny 14. století., barokní úpravy podle návrhu F. M. Kaňky (s největší pravděpodobností) provedeny v roce 1729.

historický vývoj

Město bylo založeno těsně po polovině 13. století. Výstavba kostela probíhala po etapách, které po sobě těsně navazovaly, a to od 3. čtvrti 13. století do 1. poloviny 14. století. Započato bylo presbytářem, ke kterému byla připojena sakristie s oratoří (původně depozitářem), trojlodí a nejspíše až nakonec věž. Nad bočními loděmi byly plochostropé empory. K autentickým konstrukcím zřejmě náleží v presbytáři klenba, opěráky, portály, sedile, sanktuář (později upraven), vítězný oblouk a okna s kružbami, v hlavní lodi klenba a kruchta, v bočních lodích klenby přízemí, portály (později upraveny) a zrušená okna empor a v sakristii klenba a zrušené východní okno. Ke středověké fázi věže patří přízemí až 4. patro; současná klenba přízemí a 1. patra, portál v přízemí, okénka v přízemí až 4. patře. Některé autentické zrušené otvory analyticky odkryté na fasádách. Štít nad vítězným obloukem byl vztyčený zřejmě po postavení krovu, na což poukazují otisky po trámech a lůžka po střešních latích; západní štíty lodí a štít nad oratoří také středověké. Do konce 14. nebo počátku 15. století bychom mohli zařadit krov hlavní lodi (západní část). Blíže nespecifikované úpravy věže literaturou řazeny do roku 1454. Patrně požár zapříčinil stavbu nového krovu presbytáře (+ nadezdění štítu nad vítězným obloukem) někdy v 1. polovině 16. století). V roce 1619 shořela při obléhání města horní část věže. Barokní úpravy podle návrhu F. M. Kaňky (s největší pravděpodobností) provedeny v roce 1729. Patří sem předsíně (společné klenby, portály) a nové schodiště ke kruchtě. Empory získaly klenby a nová okna; v hlavní lodi prolomena nová okna; upraveny portály v bočních lodích; předělána okna v sakristii a oratoři a vstup na oratoř z empory. Východní část krovu hlavní lodi nahradila z neznámých důvodů nová konstrukce. Zásahy lze předpokládat v horních podlažích věže – stropní konstrukce a zvonová stolice. Ve stejné době také postavený schodišťový přístavek u věže (v některé literatuře řazený do roku 1731). V roce 1741 měla být opravena věž Václavem Jermářem. V roce 1837 byla pro špatný stav snesena horní dřevěná část věže a postaveno nové 5. patro spolu s krovem (stavitel Špís z Písku). Rámcově do 19. století patří asi krov nad oratoří a velké okno v západní zdi hlavní lodi. Do 1. poloviny 20. století lze zařadit krovy bočních lodí a přezdění východního pole klenby nad 1. patrem věže (možná rok 1910 uváděný v literatuře). Sanktusník nahrazený novou konstrukcí (starší býval v západní části krovu). Kdy byly postaveny vnější opěrné oblouky u západní fasády hlavní lodi můžeme těžko říci.

popis

Kostel stojí na jihozápadní straně náměstí. Bezprostřední okolí vydlážděno nebo zatravněno, v západním sousedství kostela budova děkanství. Orientovaná stavba, na trojlodí bazilikálního typu navazuje presbytář široký stejně jako hlavní loď, ukončený třemi stranami osmiúhelníka. Užší dvoupodlažní boční lodě dlouhé stejně jako hlavní loď, mají v 1. patře umístěny empory. Po severní straně presbytáře věž obdélného půdorysu (1. patro věže dříve sloužilo jako kaple, půlválcový schodišťový přístavek do 2. patra). K jižní straně presbytáře přiléhá obdélná sakristie s oratoří v patře, zhruba před středem podélné fasády obou bočních lodí cca čtvercová předsíň. Loď kostela je kryta sedlovou střechou s valbami nad závěrem, obě boční lodi nízkým pultem. Půdy jsou prosvětlovány volskými oky, krytinou jsou prejzy. Na hřebeni presbytáře posazen šestiboký sanktusník s jehlancovou stříškou, hrotnici makovice a ozdoba, konstrukce opláštěna měděným plechem. Na věži střecha jehlancová ukončena římsou a hrotnicí s makovicí a ozdobou, krytina z pozinkového plechu. V bočních zdech lodi umístěna čtyři oválná okna, při okrajích zazděna hrotitá okna. V západní zdi vysoké lomené okno na kruchtu, pod oknem menší zazděné okno se žulovým okoseným ostěním a hrotitým záklenkem, po stranách pak zazděny dvojice úzkých hrotitých oken. Obě nároží západní zdi jsou posílena opěrnými oblouky vyklenutými od terénu. Boční lodi jsou prosvětlovány v přízemí čtyřmi obdélnými okny se segmentovým záklenkem s šambránou s ušima, v patře jsou tři stejně řešená okna prostřídaná zazděnými hrotitými okny. Sokl a korunní římsa presbytáře z jednoduše profilovaných neomítnutých kvádrů, rovněž nároží a opěráky kryté deskami z žulových kvádrů. Interiér presbytáře je osvětlen pěti hrotitými okny s dvoudílnými kružbami v ostění. Fasády nečleněné, omítky házené, rovnané lžící, korunní římsa fabionová, prostá. Věž přisazena k severní zdi presbytáře a východnímu čelu boční lodi. Fasáda žulovými vyžlabenými římsami po výšce rozdělena na 5 etáží, nároží armována žulovými kvádry, omítky věže rovnané lžíci a v horní etáži pak štukové hlazené. Zdivo zesíleno jedním diagonálním a jedním kolmým opěrákem. Do přízemí vede od severu žulový lomený portálek, interiér věže je osvětlován drobnými hrotitými okénky, v přízemí, v 1. a 4.patře jsou rozměrnější hrotitá okna s kružbami, v 5. patře na každé straně čtvercový ciferník.