Větší, donedávna farní kostel stojí na návsi při rozšíření hlavní silnice v již. části rozlehlé vesnice proti bývalé faře čp. 5. Jednolodní stavba, orientovaná vzhledem ke konfiguraci terénu a průběhu komunikace k JV, se skládá z obdélné lodě, odsazeného kvadratického presbytáře stejně vysokého s lodí, nízké příčně obdélné sakristie v ose presbytáře a štíhlé hranolové věže nad vstupním SZ průčelím (věž je celým objemem vtažena do obvodu lodi). Zdivo je z větší části lomové opukové, nároží armována velkými pravidelně otesanými pískovcovými kvádry, ve vyzdívkách špalet oken a vchodů je užito cihel. Vnější nové vápenné omítky jsou monochromní lomeně bílé, plastické články tektonické a rámující nejsou barevně odlišeny od výplňových ploch. Loď i presbytář jsou kryty rovným na rákos omítnutým stropem s výrazným čtvrtkruhovým fabionem, lemovaným jemně profilovanou římsou. Plochu stropu v lodi člení velké obdélné zrcadlo s čtvrtkruhově projmutými rohy, orámované širokou profilovanou štukovou lištou. (Pokračování popisu na DL.) Zděná hudební kruchta v záp. části lodi spočívá na dvou širokých kvadratických pilířích, z nichž jsou vyklenuty v přízemí i v patře tři půlkruhové oblouky. Pilíře, jež podpírají kruchtu, jsou zároveň nosnými prvky záp. vtažené věže. Podkruchtí je podklenuto křížovou klenbou bez žeber ve středním poli a plackou v sev. poli (v již. poli je dřevěné vřetenové schodiště), na kruchtě jsou dvě placky. Půlkruhový triumfální oblouk mezi lodí a kněžištěm, lemovaný profilovanou štukovou archivoltou s klenákem ve vrcholu, se odvíjí z hranolových přízedních pilířů s římsovými hlavicemi. Strop v presbytáři vyplňuje štukové zrcadlo složitějšího tvaru než v lodi, vzniklé pronikem vykrajovaného čtverce a čtyřlistu s mnohaparskovou hvězdou uprostřed. Mala sakristie je plochostropá. Trámová konstrukce stropu v lodi je staticky vážně narušena hnilobou, dřevomorkou a patrně i dřevokazným hmyzem a je v havarijním stavu. Strop je dnes podepřen mohutným dřevěným lešením a připravuje se jeho rekonstrukce. Fasády kostela člení pravoúhlé lizénové rámy, náročně profilovaná průběžná korunní římsa a velká segmentově zaklenutá obdélná okna v hladkých šambránách s drobnými uchy. Podélná průčelí lodi jsou tříosá, v presbytáři je na bočních stranách po jednom okně. Náročněji členěno je vstupní SZ trojdílné empírově upravené průčelí. Všechny tři části fasády mají samostatné lizénové rámy. Střední díl průčelí tvoří mělce vystupující rizali v šíři vtažené věže, završení nad hlavní římsou nízkým trojúhelným štítem. V ose rizalitu je zasazen pravoúhlý vchod v ostění s okrajovou lištou a uchy, v nadraží prázdný půlkruhový tympanon. Nad vchodem v úrovni patra je prolomeno velké půlkruhově sklenutté okno. V postranních úsecích fasády je po dvou půlkruhově ukončených oknech nad sebou. Hranolová věž nad střední částí průčelí, rozdělená markantně vystupující pásovou římsou do dvou pater, má úzce zkosená nároží. Jednotlivé fasády věže jsou orámovány lizénami. Horní patro, prolomené na všech stranách třemi vysokými úzkými sdruženými okny, je ukončeno nízkými trojúhelnými římsou neoddělenými štíty. Štíhlá oktogonální stanová plechem krytá střecha vrcholí kovaným jetelovým křížem. Nad lodí, presbytářem i sakristií jsou valbové střechy s novými bobrovkami. Nad hřeben střechy lodi vystupuje štíhlý polygonální oplechovaný sanktusník s lucernou a vysokou jehlancovou střechou. (Podrobný popis prostorů kostela i exteriéru obsahuje dokumentace G.A. z r. 1986.