Původní propojení lokality s hradem Frýdlant vyvozené F.A. Heberem a A. Sedláčkem je dnes již vyvráceno. Dnes je jméno lokality neznámé. Lokalitu tvoří vyvýšená plošina ostrožny se sníženým opyšem svažujícím se k východu. Na horním plató se dnes nacházejí stopy po sekání do skalního podloží v podobě dvou základových partií pravděpodobně polozemních nebo věžovitých staveb. Zbylý povrch ostrožny kryje lesní hrabanka s roztroušeným vegetačním pokryvem. Pozorovatelné jsou zde antropogenní tvary reliéfu v podobě konvexních vyvýšenin po obvodu plošiny, které mohou být pozůstatkem buď dřevohlinitého valu nebo palisády. Vyloučená není na základě nálezů pískovcových kvádrů ani varianta, že se jednalo buď o kamennou hradbu nebo kamennou plentu sypaného valu. Zástavba vnitřního areálu byla původně s největší pravděpodobností dřevěná nebo dřevohlinitá. Ostrožnu přetíná na severozápadní straně dvojitý příkop, vymezující samostatný oddíl hradu, kudy nepochybně vedla původní přístupová cesta.