Neorientovaný jednolodní kostel s lodí obdélného půdorysu a čtyřbokého závěru, k němuž je ze severu přistavěna sakristie s předsíní. Kostel stojí na kamenných základech, je zděný z cihel, sakristie je podsklepena drobným sklípkem, zaklenutým pruskou plackou. Světlou hladkou omítku na fasádě střídají architektonické prvky z ostře pálených cihel a keramických tvarovek. Nosné prvky portálů obou vstupů, kamenný sokl, střechy věží chrání plechová krytina. K hlavnímu vstupu vede čtyřstupňové trojboké venkovní schodiště. Průčelí kostela s jehlanovými střechami dominuje střední a nejvyšší věž s výrazným zvonovým patrem. Všechny tři věže průčelí jsou osmiboké, do sz. postranní věže je vloženo vřetenové schodiště, do jv. patrová kaple. Střecha nad lodí a severní kaplí je sedlová, nad presbyteriem valbová trojboká. Položena je pálená krytina. Mezi nejvýraznějšími architektonickými prvky užitými na plášti jsou vertikální opěrné pilíře s nikami a štítky nahoře, sdružená okna s obloukovými záklenky, konzolový vlys pod korunní římsou. Jz. strana kostela je inspirována románským a gotickým westwerkem. V jednoznačné symetrii jsou vystavěna boční čtyřboká (z osmiúhelníku) schodiště s věžemi. V bočních osách jsou niky se sochami světců, vlevo sv. Alžběty Durynské, vpravo sv. Ludvíka IX. Francouzského. Nad světeckými nikami jsou plastické andílčí hlavičky, které se opakují i ve vnější výzdobě závěru. Středová věž má u své paty dvě postranní vížky a na čtyřech stěnách jsou umístěny erbovní štíty, dnes už s nečitelnými poli. Nad obloučkovými vlysem pod korunní římsou věže jsou vystavěny štíty s otvory ve formě trojlistů. Ve vrcholcích štítů jsou kamenné lilie.