Současná podoba mlýna pochází z celkové přestavby v letech 1850 - 60. Budova má bazilikální uspořádání hmot, střední trakt (v konstrukcích snad pozdně renesanční) je dvoupatrový, krajní trakty (zřízené při historizující přestavbě) mají jen zvýšená přízemí. Střední trakt vrcholí nízkým štítem s obloučkovým podřímsím; oba nižší trakty mají atiku. Střecha je mansardová, fasády historizující s prvky neorománského a neogotického slohu, členěné vysokým řádem sdružených lizén. Segmentově zaklenutá sdružená okna s nadokenními římsami podtrhují industriální ráz architektury. Mansardovou střechu prolamují jen mírně předsazené pultové vikýře, po třech na každé straně. Mlýn je v provozu. Předmětem památkové ochrany je mlýn na vymezeném pozemku.