Architektura objektu se skládá z úzkého, protáhlého, půdorysně segmentového hranolu se dvěma podlažími (výška 9 metrů, šířka 9 metrů, délka 92–102 metrů). Úsek předního konkávního ohbí, tj. severovýchodního průčelí, má 92 metrů a úsek zadního konvexního ohbí, tj. jihozápadního průčelí, pak 102 metrů. K jihovýchodnímu konci objektu bylo později přizděno navazující, stejně vysoké a shodně zakřivené dvacetidvouosé boční křídlo (kdysi autogaráže) dvanáctipodlažní správní budovy z 50. let 20. století. Její dominantní vertikála tak pohledově uzavírá rozlehlé kruhové náměstí o průměru cca 160 metrů ozdobené monumentální plastikou Atomový /Nový/ věk od Vincence Makovského (1900–1966). Severní konec objektu se naopak zalamuje do pravého úhlu k západu, kde pokračuje nižším přístřeškovým křídlem podepřeným pilíři (výška 5 metrů, šířka 6 metrů, délka 28 metrů) až k budově Domu techniky (kongresového centra) z konce 80. let 20. století (kdysi objektu pro obsluhu, jenž býval součástí vstupního komplexu). Po straně je křídlo opatřeno služebním vchodem, jinak je ohrazeno plotem. Obloukovitá železobetonová stavba je uprostřed ohbí prolomena pěti sloupovými průchody s pokladnami, kterými lze vstoupit do areálu výstaviště. Jednotlivé vchody původně bývaly téměř po celé délce přízemí, ale v průběhu let se jejich podpěry postupně vyzdívaly. Pomineme-li schodišťový trakt, je patro lícní fasády prosvětleno sedmnácti okny, patro rubové fasády pak dvaadvaceti. Čelní korunní římsu obíhá dlouhý zaoblený banner, jenž hosty upozorňuje na aktuálně pořádanou akci. Zadní parter je formován zakulacenou pilířovou kolonádou se sedmnácti osami, vybavenými kancelářemi a sociálním zařízením.