1/ obytné stavení 2/ roubené chlévy 3/ stodola 4/ kolna 5/ chlévy a sýpka 6/ stáje 7/ oplocení Usedlost leží na západním okraji obce západně od usedlostí čp.13 a 14. Na jihozápadní straně dvora leží obytné stavení, k němuž přiléhají roubené chlévy. Severozápadní stranu usedlosti vymezuje rozlehlá stodola, k níž byla od jihozápadu přistavěna kolna. Severovýchodní strana statku je vymezena roubenými chlévy a sýpkou, v průčelí roubené stavby pak stojí zděné stáje s polopatrem. 1/ obytné stavení Obytné stavení stojí v čele fronty budov vymezujících jihozápadní stranu dvora. Je to přízemní objekt komorového typu krytý sedlovou střechou. Střešní krytina je tašková, cementová. Dispozice je trojdílná. Světnice přilehlá k jihovýchodnímu průčelí je na jihozápadní straně dosud ve srubové konstrukci, štít obrácený k jihovýchodu je v úrovni půdy bedněn prkny. V úrovni středního dílu přiléhá v místech někdejší černé kuchyně ke stavbě od jihozápadu zděný přístavek s jedním oknem na straně obrácené k jihozápadu, krytý pultovou stříškou. Štítové průčelí je dvouosé (okna dvojitá, dvoukřídlá, šestitabulková), z nádvorní strany světnici osvětluje jedno okno (okno dvojité čtyřkřídlé). Strop světnice je trámový, s omítnutým podhledem. Ve světnici stojí železný sporák tvaru „Radyně“. K síni přiléhá komora, z nádvoří osvětlená jedním oknem (okno dvojité, dvoukřídlé, bez členění) chráněné probíjenou mříží. V ose okna komorové části je ve střeše vytažen nákladní pultový vikýř. 2/ roubené chlévy Křídlo bývalých chlévů ležící za obytnou částí je ze strany od jihozápadu zděné z lomového kamene, nádvorní strana si pak dosud uchovala srubovou konstrukci, pouze nároží při severozápadním štítu je zděné z lomového kamene. Jihozápadní strana je opatřena novodobými okny, které osvětlují interiér býv. chlévů adaptovaných k bydlení. Nádvorní strana chlévů (komor) je členěna třemi osami vstupů v trámkových zárubních s nadsvětlíky. Dveře jsou dřevěné, svlakové. Svažitý terén při vstupu ze zápraží do síně vyrovnává z kamene zděný perón o dvou schodišťových stupních. Na straně nádvorní je střecha přetažena přes zápraží, celá severovýchodní stěna je oproti linii nádvorní strany obytné části více posunuta do hloubky stavby. Interiér býv. chlévů je rozdělen do několika komor se samostatnými vstupy z nádvoří v tesaných zárubních. Část přilehlá k severozápadnímu štítu je vyzděna z lomového kamene, štít nad zdivem prvního nadzemního podlaží je vyzděný z pálených cihel. Stěna je v úrovni podkroví prolomena dveřním otvorem krytým kovanými protipožárními dveřmi. Střešní krytina je stejně jako na obytné části tašková, cementová. 3/ stodola Stodola uzavírá dvůr od severozápadu. Je to rozlehlý, zčásti dosud roubený objekt, krytý sedlovou střechou. Krytina je tašková, cementová. Strana obrácená do dvora (jihovýchodní) je o dvou vjezdech (více k severu na mlat, jižní vjezd do kolny), uzavřených dřevěnými dvoukřídlými vraty. Část přilehlá k jižněji položenému štítu sloužila v minulosti jako kolna a stěna protilehlá vjezdu ze dvora je zděna z lomového kamene. Interiér stodoly je rozdělen do dvou peren, mezi nimiž je mlat. 4/ kolna V koutové části mezi chlévy za obytným stavením a stodolou byla vystavěna rozlehlá otevřená vysoká pilířová kolna se sedlovou střechou, v polopatrové části na nádvorní straně se stěnami bedněnými z prken. Patro je přístupné po žebříkovém schodišti. Vjezd do objektu otevřeném do dvora je také ze štítové (jihozápadní) strany, kam byla sekundárně vložena dvoukřídlá dřevěná vrata. Ke štítu přiléhá drobný dřevěný přístavek krytý pultovou střechou s cementovou taškou, sloužící k ochraně včelínů. 5/ chlévy a sýpka Severním směrem přes dvůr, proti obytnému stavení a chlévům, leží za zděnými stájemi podlouhlý přízemní roubený objekt dělený na komory (chlévců - severozápadní část stavby) a sýpku.(jihovýchodní část stavby). Stavbu kryje sedlová střecha s přesahem přes zápraží. Střešní krytina je eternitová, šablony form. 40x40cm. Uprostřed nádvorní (tj. jihozápadní) strany je ve střeše pultový nákladní vikýř s čelem bedněným prkny a otvorem ve tvaru sedlového portálu, při kterém je osazeno žebříkové schodiště do podkroví, z vnější strany kryté v části pod schodnicemi stěnou bedněnou z prken. Prostor pod schodištěm sloužil k přechovávání drobného hospodářského zvířectva. Otvor v podhledu zápraží kryjí dvířka z prken na sraz. Chlévce (část ležící více k severozápadu) jsou tříkomorové se samostatnými vstupy z nádvoří v trámkových zárubních. Obvodové stěny jsou sroubeny z opracovaných kmenů, severozápadní štít je bedněný se svisle kladených prken. Stropy jsou trámové. Na stěně jedné z komor chlévců se dochovala deska s nápisem /JOS. ŠIMANDL/ROLNÍK/ JAROV č.42/. K severozápadnímu štítu přiléhá drobná roubená stavba hospodářského charakteru, s pultovou střechou opatřenou cementovou taškou. Jižněji položená polovina stavby je dvoukomorová a v minulosti sloužila jako sýpka. Vzhledem ke svažitosti terénu, ve kterém byla stavba založena, je spodní roubený věnec vynášen kamennou podezdívkou vyrovnávající terén. Vstupy z nádvorní strany jsou tak oproti dveřním otvorům přilehlých chlévců nižší a se zvednutým prahem. Svažitý terén vyrovnává krátké žebříkové schodiště při obou vstupech. Stropy jsou v sýpce povalové, vynášené příčně položenými trámy. Podlahy jsou prkenné. Dveře jsou svlakové, zhotovené ze širokých prken na sraz, s kovanými zámky a štítky. Na jednom z trámů srubové konstrukce je z vnitřní strany vytesán letopočet 1846. 6/ stáje V čele dvora na jeho severovýchodním okraji byly postaveny zděné přízemní stáje opatřené polopatrem. Střecha je sedlová, na nádvorní (tj. jihozápadní) straně s přesahem přes zápraží. Střešní krytina je tašková, cementová. Interiér je rozdělen na dvě části, z nichž každá má z nádvorní strany samostatný vstup, třetí pak je na schodiště do půdy. Obě stání jsou osvětlována od jihozápadu po jednom obdélném okně. V úrovni polopatra jsou na nádvorní straně tři otvory. Fasáda je členěna lesénovým řádem, při vstupech a kolem oken jsou pasparty a šambrány. Jihovýchodní průčelí je v podkrovní části (štít) prolomeno dvojicí obdélných okének. Svažitý terén, ve kterém byla stavba založena, vyrovnává sokl, který se při severozápadním štítu takřka ztrácí. Lze předpokládat, že stáje byly vystavěny v období na přelomu 19.a 20.století, v úvahu pak přichází i první desetiletí 20.století. 7/ oplocení s vraty a vrátky Při hlavním vjezdu, v uličce mezi statky čp. 13 a 14 . Oplocení pozemku je dřevěné,plaňkové. Dřevěná jsou i vrata a vrátka.