Monumentální stavební komplex tvořený souborem renesančních a románsko-gotických křídel soustředěných kolem obdélného západního a východního nádvoří, kostelem Panny Marie a jižním vybíhajícím křídlem hospodářských budov spojeným s jižním křídlem východní části souboru spojovacím křídélkem a na východním konci úsekem vysoké ohradní zdi s bránou. Původní konvent 3 tvoří křídla soustředěná kolem východního nádvoří - původního rajského dvora a torzálně dochovaná architektura kostela Panny Marie, z něhož zbyla pouze východní část sloužící po zániku kláštera jako zámecká kaple. Kostel původně zabíral celou jižní stranu uzavřené dispozice kláštera - při západním průčelí východního křídla západního nádvoří je fragmentálně dochován původní hlavní vstupní portál do chrámu. Torzo ústupkového portálu členěného pravoúhlým odstupněním, do něhož byly vloženy již neexistující sloupky, z nichž se dochovaly pouze kalichovité hlavice s zdobené vegetabilními reliéfy, vnitřní ostění tvoří sedlový portál zdobený reliéfy vinných hroznů a listů završený segmentovým tympanonem se střední vpadlou plochou rámovanou výrazně plastickým obloučkovým vlysem lemovaným pásem nesoucím bohatý reliéfní vegetabilní a zoomorfní dekor. Přízední polopilíře po stranách portálu dělily vstupní průčelí do tří polí, postranní pole byla prolomena dvojicemi široce špaletovaných okenních otvorů. Ve výrazně přestavěných patrových budovách konventu se ve východním křídle dochovala dodatečně přepažená kapitulní síň zaklenutá křížovými klenbami na lichoběžníkových konzolách a středním válcovém sloupu s patkou s drápky a s osmibokou hlavicí s prstencem a krycí deskou a v severním křídle trojlodní refektář sklenutý na mohutné sloupy. V západním křídle je dochováno valeně zaklenuté topeniště klášterního kalefaktoria. Jižní renesanční předsíň kostela a jižní hospodářské křídlo spojuje na východě úsek vysoké ohradní zdi prolomeno široce rozkročenou půlkruhově zaklenutou bránou s kamenným ostěním a s mohutnými okopnými náběhy.