Lokalita představuje reliéf a základy rozsáhlého hradu na zalesněné ostrožně (407 m n. m.) nad soutokem dvou potoků. Hrad využil celou délku ostrožny se strmými boky, která o 60 m převyšuje dno údolí. Kořen ostrohu přechází na severovýchodě v upravenou plošinu, která byla podle stop asi využita pro umístění hospodářského příslušenství hradu. Hlavní příjezdová trasa procházela žlebem Koválovického potoka a pak stoupala podél severního boku hradu na zmíněnou plošinu. Tam zahnula k mostu přes první příkop. Dispozice hradu je výrazně rozdělena na dva díly - nevelké kosoúhlé předhradí a dlouhý zadní hrad, který je však rozčleněn na jádro a dolní hrad. Předpolí, předhradí i zadní hrad navzájem oddělují mohutné šíjové příkopy. Druhý v pořadí je 30 m široký a stále ještě 9-12m hluboký. Oba šíjové příkopy ústí do příkopu okružního, jehož šířku 15-18 m vymezuje společný okružní val. Předhradí má osové rozměry 48 a 31 metru a na jeho plochém povrchu se nachází jediná nejasná deprese a jen nepatrně z povrchu vystupuje asi 9 m dlouhý úsek hradby 1 m silné. Vlastní hrad o enormní délce 137 metru je v čele 21 m a na konci 37 m široký. Za nevelkou terasou se v čele vypíná pahorek o délce 20 a šířce 10 m, obsahující značný podíl destrukce z cihel a kamenů. Bez výzkumu nelze rozhodnout o charakteru stavby, která zde stála (věž ?). Za touto akropolí pokračuje plocha narušená těžbou kamene, která terénním poklesem přechází v dolní část. Po jejím jihozápadním a jihovýchodním obvodu jsou jasné stopy obvodové zástavby, hluboká deprese na ploše úvodního nádvoří je zřejmě pozůstatkem studně. Konec zadního hradu určuje jediný fragment lícované zdi. Pokračování přístupu do zadního hradu mohlo být vedeno z předhradí kolem pahorku v čele, pod nímž mohla být umístěna brána. Komunikace, která prochází sníženinou okružního valu od severu je asi pozůstatkem po novověkém transportu vytěženého materiálu.