hrad Stagnov

Lokalita se nachází na vyvýšené ostrožně v ohybu přítoku Malé Hané. Poměrně rozlehlá dispozice hradu je od úzkého jižního hřebene oddělena trojicí příkopů. První je jen šíjový a v šířce 15 m hloubce 4,5 m přetíná hřeben. Druhý chrání i jihovýchodní stranu a jeho vnější val navazuje na skalnatý pahorek mezi oběma příkopy. Třetím příkopem vstupovala přístupová komunikace do průchozího přihrádku, v nějž příkop přechází. Přihrádek obtáčí hrad a na severu se rozšířil do předhradí s kamennými základy dvou budov. Severní svah byl ještě ve dvou stupních opevněn patrně dřevohlinitými stěnami. Polygonální jádro (30x25 m) vymezovala zalamovaná plášťová hradba, dnes ukrytá v obvodových hrázkách. Lícované zdivo je vidět jedině v amatérsky vykopaném stavení na západní straně, kterým se zřejmě do jádra vstupovalo. Výstupek do parkánu asi sloužil jako horní podesta venkovních schodů nebo strmé rampy. Přestože se dochovalo minimum nadzemního zdiva, je rozvrh hradu zřetelný a dovoluje ho zařadit k typu s plášťovou zdí. Archeologické sběry umožňují datovat počátky hradu někam na konec 13. stol. a zánik do druhé poloviny 15. stol. Chráněná plocha lokality je 11653 m2. Písemné prameny uvádějí hrad jen r. 1381, kdy je hrad zvaný Stagnov součástí dědického panství pánů ze Šternberka. Deskový zápis ho od starého hradu Dědic rozlišuje též označením Nový. Další zmínky z r. 1511 hovoří o pustém městečku Hrádek a 1537 o vsi Rychtářov s pustým hradem, Opatovicích a Raclavicích. Pustý byl již r. 1480, kdy se zapisuje ještě osazená ves Hrádek. Jednalo se o podhradní osadu, která převzala další jméno hradu a její zbytky jsou patrné v sedle mezi výšinou hradu a masivem na východě. Jméno hradu patrně pochází od rodu leníků olomouckého biskupství, jejichž předkové Albert a Dětřich Stange přišli s biskupem Brunem.