První krematorium postavené v Praze, zbudované v letech 1929-30 bylo vybaveno nejnovější technologií, odpovídající aktuálním technickým požadavkům doby. Návrh vzešel ze soutěže uspořádané pražským magistrátem v roce 1927. Monumentální kvadratická stavba s představenou pilířovou arkádou s kolumbáriem svým tvaroslovím odkazuje k prototypu antického chrámu. Arkáda zalomenými bočními křídly svírá nástupní podestu přístupnou po několika stupních,v jejímž středu je umístěna mělká kruhová kašna. Prosté hlavní, i obě boční průčelí rytmizují nad ochozem pilastry s vloženými vysokými okny. Kvádr hlavní lodi lemují nízké lodi boční. K zadnímu průčelí je přistaven drobný rizalit s obdobným členěním jako hlavní průčelí, sevřený dvěma hranolovými komíny a další nízké provozní objekty, seskupené kolem manipulačního dvora. Hlavní budova disponuje velkou a malou obřadní síní. Ústřední síň zdobí nad katafalkem reliéf Etapy života od Josefa Palouše. Na nádvoří vytvořeném arkádami je na pravé straně bronzová socha Smutné jaro od Josefa Wagnera, připomínající 2154 obětí nacismu. Vstupní bránu krematoria při Želivského ulici lemují dva nízké konstruktivistické kiosky. Ostatní objekty - především drobné stavby při Vinohradské - nejsou předmětem památkové ochrany.