Původní lusthaus, situovaný uprostřed velkoryse založené zahrady za městskými hradbami, představovala dvoupatrová obdélná budova (o půdorysu cca 6 x 10 m) s hospodářským přízemím, jednou hlavní obytnou místností na celém půdorysu patra, se samostatným přístupem k ní po dřevěném schodišti a s pavlačí na severní straně. Na jižní straně domu navazoval obdélný dvorek, vymezený ze tří stran kamennou ohradní zdí, sahající až k Lochotínské ulici. Původní lusthaus včetně ohradní zdi dvorku byl včleněn do hmoty pozdějšího obytného patrového stavení s mansardovou střechou v barokně-klasicistním stylu (patrně) v roce 1803, kdy upravený dům dosáhl průčelím k Lochotínské ulici. Během uvedené stavební úpravy byl celý předměstský dům sjednocen novými kamennými ostěními s uchy obtaženými lištou a plochými kamennými ostěními dveří. Výraznými změnami od výstavby lusthausu prošlo i jeho navazující prostředí. Od obytného předměstského domu čp. 62 byla nejprve oddělena na západní straně z původní zahrady samostatná usedlost čp. 83, po polovině 19. století se východní část zahrady postupně mění na hospodářský dvůr. Objekt situovaný na severní straně Lochotínské ulice s hlavním jižním průčelím v uliční čáře. Samostatně stojící zděný patrový objekt na obdélném půdorysu, krytý valbovou střechou, opatřenou taškami bobrovkami (před rekonstrukcí eternitové šablony). Na severovýchodní nároží navazuje krátký úsek ohradní zdi, který z východu vymezuje malý dvorek při severním průčelí domu. Jižní průčelí orientované do Lochotínské ulice má tři okenní osy v obou podlažích, v prostřední ose přízemí umístěn obdélný portál, obtažený lištou - původní vstup, který byl v rámci rekonstrukce zčásti zazděn a nahrazen oknem. Po stranách vstupu po jednom menším obdélném okně v kamenném ostění s lištou. Větší rovněž obdélná okna patra mají profilovanou podokenní římsu a kamenná ostění s rokokovými uchy. Západní průčelí o čtyřech okenních osách. Východní průčelí, doplněné dvěma přízedními pilíři, je v přízemí trojosé; v prostřední ose obdélný vstup v kamenném ostění s lištou, vlevo jedno na šířku obdélné okno chlévního typu v kamenném ostění s lištou, vpravo na výšku obdélné okno v olištovaném ostění. V patře pět okenních os, z nichž třetí a čtvrtá jsou sdružené. Severní průčelí orientované do dvorku je v přízemí čtyřosé, v krajních osách jsou umístěny vstupy do budovy. V patře severního průčelí probíhá pavlač s dřevěným zábradlím, přístupná ze dvorku zleva po zalomeném dřevěném krytém schodišti; v ose patra obdélný vstup v kamenném ostění, vpravo jedna okenní osa. Fasáda severního průčelí si z větší části zachovala původní barokní omítky a členění (barevně odlišený soklový pás s dvojicí postranních pilastrů s jednoduše vykrajovanými patkami, široký pás v úrovni pavlače, na který nasedá čtveřice nepravidelně rozmístěných pilastrů, spojených v podstřeší širokým pásem; levé nároží člení pásová bosáž). Plochu záklopu pavlače (trámy i záklopová prkna) kryje malovaný dekor, identický s nálezy malířské výzdoby stropu v interiéru (viz níže). Stěny mezi nosnými trámy zdobí pásy malířské výzdoby s rozvilinami. Na navazující východní ohradní zdi dvorku nad schodištěm jsou prezentovány další nálezy barokních omítek (dvoubarevná obdélná plocha s vykrajovaným zrcadlem). Rozměry a provedení okenních a dveřních otvorů jsou ve všech průčelích takřka shodné jako v hlavním jižním průčelí - okna a vstupy v přízemí obdélné v kamenném ostění s lištou, všechna okna v patře mají kamenná ostění s rokokovými uchy a cihelnou profilovanou podokenní římsou (ostění byla použita druhotně při přestavbě v r. 1803). Korunní římsa je fabionová. Střecha valbového tvaru krytá taškami bobrovkami, na jižní straně doplněná pultovým vikýřem. Původně byla střecha mansardová (úprava na současný stav provedena ve 30. letech 20. století). Zdivo je kamenné.