Dvoupatrový řadový dům svým hlavním průčelím směřuje do Dlouhé ulice. Objekt navazující na tento dům zleva je lehce odsazen, tzn. že se v uličním interiéru pohledově uplatňuje i jednoosé levé boční průčelí navazující na zkosené nároží s balkonem v prvním a oken ve druhém patře. V přízemí je hlavní průčelí prolomeno obdélnými i půlkruhem zakončenými výkladci. Vstupní dveře ve středu jsou dvoukřídlé s půlkruhovým nadsvětlíkem. Přízemí horizontálně člení sokl a průběžná římsa procházející v úrovní záklenků, plocha nad ní má pásovou bosáž. Přízemí a první patro odděluje průběžná patrová římsa. Fasáda prvního i druhého patra je velmi jednoduchá. Jedinými architektonickými prvky jsou průběžné parapetní římsy a mělce vpadlé šambrány kolem v pravidelném rytmu rozmístěných okenních otvorů – je jich celkem šest, všechna okna (i na nároží a levém bočním průčelí) jsou dvojitá, dvoukřídlá, poutcem a klapačkou členěná na tři tabulky (tvar „T“). Fasáda je hladká, opatřená monochromním okrovým nátěrem. Mezi prvním a druhým patrem nároží je drobný reliéf, na hlavním průčelí je v ploše mezi třetí a čtvrtou osou prvního patra postava Merkura. Dům ukončuje hlavní římsa, na níž dosedá polovalbová střecha krytá pálenými taškami bobrovkami. Původně pravděpodobně klasicistní dům prošel na počátku 20. století výraznou úpravou, projevující se jak v interiérech, tak i na vnější fasádě. Jak dokazuje starší fotografická dokumentace mezi lety 1900 – 1905 byla zjednodušena fasáda (odstranění přímých nadokenních říms, výměna původních osmitabulkových oken apod.). K dalším úpravám pak došlo ve 20. nebo třicátých letech 20. stol. – v této době byla fasáda naopak obohacena o postavu Merkura. V interiéru se dům (vyjma přízemí adaptovaného pro prodejny) dodnes dochoval ve velmi autentické podobě, s dispozicí a všemi detaily právě z počátku 20. století. Prostory (kromě valeně zaklenutého vstupního průjezdu) jsou plochostropé, s jednokřídlými i dvoukřídlými dveřními výplněmi několika typů (plné i částečně prosklené), okny (v uličním průčelí jsou okna z počátku 20. stol., v interiérech jsou dochována i okna starší, klasicistní s ornamentálně bohatě zdobenými mřížemi). Podlahy jsou dřevěné, prkenné nebo s parketami skládanými do trojúhelných obrazců). V jednom z bytů je ve zdi trezor. Interiérové omítky jsou hladké, vápenné, s několika vrstvami nátěrů.