hradisko Zelená hora

Lokalita se nachází na strmém ostrohu trojúhelníkového tvaru s kótou 340 m. Ostroh se rozšiřuje od severovýchodu k jihozápadu. Jeho svahy příkře spadají do hloubky 40 až 50 m k Pustiměřskému potoku. Severní, severozápadní, západní a jihozápadní strana má svah přímý, jižní svah je asi uprostřed členěn vysokým valem, který probíhá po celé délce hradiska, ve východní části jižní strany je pak níže další , menší val. Val obepíná na obvodě také horní plošinu hradiska a to na jižní straně přímo nad srázem, jinde je před valem ještě úzká, 2 - 5 m široká plošina. Ostroh je cca 150 m dlouhý a maximálně při jihozápadním okraji 120 m široký. Při jeho západním rohu je zvýšená plošina oddělená od ostatního terénu hlubokým příkopem a nahoře valem. Zvýšený je rovněž úzký severovýchodní okraj ostrohu. Celá plocha hradiska je rozryta hlubokými jámami většinou pravidelných tvarů (čtverce, obdélníky, kruhy). Tyto jámy jsou pravděpodobně pozůstatky po středověkých sklepech hradu, s ústřední pevností v západním rohu. Chráněná plocha lokality je 12878 m2. K poznání lokality zásadním způsobem přispěl zjišťovací výzkum v letech 1963-1964, který provedl Archeologický ústav v Brně (Č. Staňa). Kromě zjištěného pravěkého osídlení byla lokalita využívána i v době starohradištním, středohradištním a mladohradištním. Hradiště ve velkomoravském období bylo opevněno obvyklou dřevohlinitou hradbou s čelní kamennou plentou. Na rozdíl od center v Pomoraví však zdejší osídlení pád Velké Moravy přetrvalo a ve skromném měřítku zde život pulzoval i v desátém století. Někdy po přelomu 12. a 13. stol. zchátralý raně středověký hrad získalo olomoucké biskupství a okolo poloviny 13. stol. na něm postavilo kamenný hrad, který se připomíná r. 1277. Tehdy na něm sídlil biskupský leník Dětřich Stange. Masivní, asi 1,7 m silná obvodní hradba zejména v západní části ustoupila poněkud dovnitř areálu a poblíže zúžené vstupní části asi stál okrouhlý bergfrit. Fragment zdiva ukazuje na vnitřní průměr přibližně 5 m. Velikost hradu patrně vyvolala použití poloválcových věžic, z nichž jednu odkryla sonda v jihovýchodním úseku hradby. Byla široká 5 m a průčelí hradby vystupuje 2,5 m. Dokládá moderní způsobu obrany hradby bočním postřelem - flankováním. Jihovýchodní bok hradu navíc chránil upravený starší příkop (š. 15 m a vnější val hradiska a důležitý byl i mohutný, alespoň 25 m široký šíjový příkop. Ten však vážně narušily zemní práce související se stavbou silnice do Zelené Hory. Rozvrh původní vnitřní zástavby nám nadále uniká, ale vedle budov přistavěných k obvodní hradbě, dovolovala rozloha nádvoří budovat nějaká stavení i na jeho volné ploše. Nadále není známé případné dělení hradu, neboť v reliéfu zřetelné vydělení severozápadního cípu hradiska vzniklo sekundárním využitím nějakou dobu po jeho zániku. Nepředstavuje tedy jádro původního hradu, nýbrž může jít o pevnůstku bojové družiny, která využila v 15. stol. trosek hradu a zřídila si na nich dřevem a hlínou opevněné ležení. Před čelním valem jsou patrné deprese asi 20 m širokého příkopu. Ale význam toto nejchráněnější místo mělo i dřív. Zmíněný výzkum zjistil litou maltovou podlahu, o níž se předpokládá, že příslušela ke kapli, kterou na pustiměřském hradě v r. 1322 vysvětil biskup Konrád II. Bylo to překvapivě na sklonku existence hradu, jenž byl po postavení hradu Melic opuštěn, neboť na podstatně menší Melice, které se připomínají už r. 1339, přešly veškeré správní a rezidenční funkce. Důvodem této transakce zřejmě byly vysoké náklady na provoz a obranu velkého pustiměřského hradu. Doložené osídlení lokality: sídliště-výšinné - paleolit sídliště-výšinné - neolit sídliště-výšinné - kultura nálevkovitých pohárů sídliště-výšinné - kultura s kanelovanou keramikou sídliště-výšinné - únětická kultura /BA1-BA2/ sídliště-výšinné-opevněné - kultura středodunajských popelnicových.polí-podolská fáze /HB/ sídliště-výšinné-opevněné - horákovská kultura sídliště-výšinné-opevněné - kultura starohradištní (předvelkomoravská) /670-800 n.l./ sídliště-výšinné-opevněné - kultura středohradištní (velkomoravská) /800-950 n.l./ feudální sídlo-hrad-zaniklý Pustiměřský hrad - vrcholný středověk,.hrad vznikl okolo pol. 13. stol. - v r. 1339 již opuštěn vojenský tábor - vrcholný středověk, 15. stol. (období husitských válek).