Historický cínový revír na Hřebečné zahrnuje důl Mauritius se dvěma svislými jámami a čtyřmi štolami, tzv. Červenou jámu a Schneppovu pinku. Hlavním dílem je jáma Mauritius o celkové hloubce 145 m, která otvírá jižní část ložiska. Jáma označovaná jako Tag Förderschacht (Alte Sch.) o hloubce 94 m otvírá severní část ložiska. Do jámy Mauritius jsou od jihu zaústěny 3 štoly – štola Kryštof (Christof) (-14 m, tj. 947,4 m n. m.), štola Festenberg (Festenberger Stolln) (-42,3 m tj. 917,1 m n. m.) a dědičná štola Blažej (Blasius) (-83,6 m, tj. 875,8 m n. m.). Štolou Blažej je důl odvodňován, části dolu pod její úrovní mohou být odvodněny pouze čerpáním. Tyto štoly tvoří zároveň základní systém důlních pater v dole Mauritius. Pod úrovní štoly Blažej bylo ještě vyraženo patro -145 m tj. s nadm. výškou u jámy Mauritius 814,4 m n.m. Ohlubeň jámy Förderschacht se nachází o cca 50 m výše než ohlubeň jámy Mauritius (959,4 m n. m.), tedy v nadm. výšce 1017,4 m n. m. Její hloubka dosahuje -94 m, tj. na úroveň Festenberské štoly. V severní části ložiska pokračuje zrudnění do větších hloubek než v jižní části, oblast ložiska pod úrovní patra Festenberské štoly byly otevřeny slepými jamami raženými z tohoto horizontu. Žíla SV – JZ směru (Heilige Dreifaltigkeit G. – Trojice) přetíná stejnojmennou východozápadní puklinu východně od její křižovatky s hlavním greisenovým pásmem, které se nachází ve vzdálenosti 295 S od jámy Mauritius. Je směrně prozkoumána jednak ze štoly Weisse Taube, a jednak z obzoru Festenberg. Žíla Heiliger Kreuz G. (sv. Kříže) prostupuje hlavní pásmo krátce před křižovatkou se žílou Zinngrübne. Při vyřizování v roce 1791 obsahovala 4–6 m mocné cvitry o vesměs dobyvatelném obsahu kasiteritu (Ježek 1933). Hlavně byla sledována na obzoru Tagstrecke v hloubce 26 m Vodotěžné šachty. Ve 295 m S od jámy Mauritius je hlavní greisenové pásmo překříženo východozápadní puklinou Dreifaltigkeit (Trojice). V těchto místech vznikla na povrchu propadlina až na obzor Festenberg, která je dnes nazývána Schneppovou pinkou.