Kostel sv. Anežky České čp. 2500 na poz. parc. č. 4391 spolu s pozemky parc.č. 4391, 4392, 4393, 4394, 4395, 5829, 5842, Záběhlice, Praha 4 - Spořilov Kostel byl postaven v 1934-1935 podle plánů projekční kanceláře arch. Stanislava Režného, samotný projekt provedl ruský architekt Nikolaj Paškovskij, který byl v kanceláři zaměstnán jako šéf projekční kanceláře. Oproti původnímu návrhu provedl arch. Režný úpravu věže jejím zvýšením o nejvyšší zúženou část jako dominantu Spořilova. V literatuře jsou mylně označováni jako autoři Karel Polívka a Vlastimil Brožek, kteří ale byli pouze autory prvního, neuskutečněného návrhu na stavbu kostela. Kostel je neorientovaná trojlodní stavba s věží v průčelí a obdélným presbytářem. Presbytář lemují na levé straně sakristie, na pravé symetrická přízemní část. Průčelí věže (v. 28 m) je v přízemí otevřeno širokým vstupem s prosklenými dveřmi, k nimž vede v celé šíři vstupu jednoramenné vnější schodiště se zděným zábradlím. Nad vstupem výrazně předstupující markýza. Věž má hladkou omítku, na nečleněné spodní části věže v ose vstupu konsola pro neuskutečněnou plastiku sv. Anežky, nad ní s úzkým vysokým oknem. (pokrač. DL) V horní části se příčně obdélný půdorys zužuje na čtvercový, v místě zúžení jsou po stranách umístěny otevřené ochozy (loggie). Horní část věže se zvony je otevřena dvojicemi širokých oken se žaluziemi, věž je zakončena na zděném omítaném nástavci prostým, 3,5 m vysokým latinským křížem. Loď je obdélná, s hladkou omítkou, na nárožích u věže členěna výraznými horizontálními prvky říms. Okna bočních lodí jsou úzká, vysoká, zakončena půlkruhově, s pravoúhlou vpadlou šambránou, podobně jako ležatě obdélná okna ustupující vysoké střední lodi. V závěrové části u presbytáře jsou mírně předstupující hmoty sakristie a kaple, úzká vertikální okna presbytáře pravoúhle zakončená. Okna sakristie a kaple půlkruhově zakončena. Střechy věže ploché, u lodí nízké valbové, na přechodu lodi a presbytáře nad střechou vystupuje sanktusník kvadratického tvaru zakončený křížem. Interiér kostela je tvořen převýšenou střední lodí, do níž se otvírá prostor presbytáře a nižšími bočními loděmi, na protější straně pak prostorem varhanní kruchty. Boční lodi jsou s hlavní spojeny širokými přímo zakončenými arkádami nesenými úzkými hranolovými pilíři, nesoucími přímý překlad a pás zdiva hlavní lodi s okny. Strop bočních lodí je hladký, v hlavní lodi členěn čtvercovými kasetovými poli. Presbytář otevřený obdélným triumfálním obloukem má rovněž kasetový strop s drobnějšími rovněž čtvercovými poli. Okna bočních lodí půlkruhově zakončená, v hlavní lodi a v presbytáři s přímým zakončením. Okna mají vitrajové výplně tvořící jednotlivá výškové obdélné části, barevně řešená ve světle žluté a modré barvě. Boční loď na levé straně pod kruchtou ukončuje křestní kaple s obrazem Madony, sv. Františka a apoštola Jana Evangelisty. Podobná kaple byla původně i v závěru pravé boční lodi. Na straně k presbytáři uzavírá pravou boční loď oltář P.Marie, levou oltář Blahoslavenství s postavou Krista, dílo sochařky Karly Vobišové. Na stěnách bočních lodí je umístěna Křížová cesta, dílo sochaře Karla Stádníka. V suterénu kostela je malý divadelní sál pro 100 osob v hledišti, katolická knihovna a klubovna skautů. Prostor sálu nesou betonové trámy s rozšířeným zakončením, mezi nimi jsou vpadlá pole stěn vyplněna luxferovými plochami. V luxferové stěně na zadní straně sálu jsou původní dveře do prostoru pod věží, který je dnes využíván jako knihovna. Mobiliář kostela je předmětem samostatného návrhu na prohlášení za kulturní památku. Součástí urbanistického řešení kostela je jeho předpolí - pozemky, na nichž se nachází tzv. národní hřbitov, který je situován v ose náměstí na části zatravněného pozemku parc.č. 5842. Národní hřbitov: Obdélná plocha vlastního hřbitova je vymezena drátěným plotem s červeným nátěrem. V jihovýchodní části je oplocení lemováno porostem keřů a stromků. Plocha uvnitř oplocení je z části vydlážděna, z části řešena jako trávníky a květinový záhon. Mezi dvěma kovovými vlajkovými stožáry jsou umístěny čtyři hroby s kamennými deskami s nápisy jmen padlých (František Bulín, Antonín Zacharda, František Novák, Dr. Bedřich Krejny). Před hroby je v travnaté ploše vodorovně umístěna kamenná deska s nápisem připomínajícím padlé z 5. -9. května 1945. Pietní místo je doplněno mobilními nádobami na řecký oheň a květináči. Historicky i urbanisticky významné pietní místo současného Národního hřbitova je spjato s oběma světovými válkami. Místo současného Národního hřbitova (původně pomníku Hrdinům od Zborova) je nedílnou součástí urbanistické kompozice náměstí a potažmo celého Spořilova. Pomník svým umístěním v ose kostela, ale v níže situované poloze, kostelu nijak nekonkuroval, ale umocňoval sílu urbanistické kompozice, která vrcholila kostelem. Architektura pomníku odpovídala významu ideového námětu, souvisejícího se vznikem republiky.