vzorkovna porcelánky Karla Knolla

Vzorkovna byla postavena jako součást továrny na porcelán na pozemcích na pravém břehu říčky Rolavy, před soutokem s Ohří, v blízkosti koupaliště. Objekt jednoduchého půdorysu o rozměrech cca 22 × 20 m. Hlavní prostor zaujímá výstavní hala otevřená přes dvě nadzemní podlaží a osvětlená střešním světlíkem. Ve druhém nadzemním podlaží je v prostoru haly ochoz přístupný po dvouramenném schodišti. Stěny schodišťové věže jsou převýšeny nad vlastní budovu a tato dominanta je zakryta přilbovou střechou. Hlavní prostor budovy je zastřešen mansardovou střechou, pod úrovní vrcholové římsy navazují pultové střechy nižších přístavků. Původní krytina pálená glazovaná, vlnová. Vstup do objektu je z jižní strany. Jižní průčelí, nad soklem z žulových kvádrů, obsahuje v pravé části vystupující tříosý patrový rizalit výstavní haly. Po levé straně jsou dvě osy přízemního vstupu a okna, zřejmě vrátnice. Rozměrné otvory rizalitu rámují mohutné pilastry s pásovou rustikou, od úrovní hlavní římsy hlavice znázorněny svislými pásy (zploštělá konzola), na spodu se střapci. Nad hlavní římsou vrcholí nárožní pilastry mohutnými čučky, nad středním polem, které je segmentově vzedmuto nad hlavní římsou, jsou opět čučky a směrem ke střední ose atiková nadezdívka hladká a ve formě rostlinného dekoru. Okna, resp. výkladce v přízemí měla rovná nadpraží se zaoblenými rohy, dnes pravá osa zazděna, prostřední předělána na vstup s nadsvětlíkem. V patře, kromě segmentem ukončeného převýšeného okna uprostřed, vrcholí postranní okna stlačeným obloukem a jsou lemována šambránou. V parapetu přízemí je obklad dekoračními dlaždicemi, v patře jsou parapet a zejména nadpraží zdobena štukovým rostlinným dekorem, klenák tvoří ženská hlava. Jednoduše zasklená okna jsou výrazně členěna ocelovými rámy secesního tvarosloví. Vstupní dveře přístupné po několika schodech s půlkruhem ukončeným proskleným nadsvětlíkem. V prosklených výplních dveří kované mříže. Pod oknem stejného tvaru nadpraží a s novodobou mříží je parapet obložen keramickými dlaždicemi s ornamentálním vzorem. Nadezdívka pultového štítu s pásovou rustikou, široká atika zvlněna a oplechována (s glazovaným zeleným keramickým obkladem?). Severní průčelí je analogické jako průčelí jižní, rizalit výstavní haly je však z levé strany. Na pravé straně v přístavku s pultovým zastřešením byla dvě okna, dnes jsou zazděna stejně jako výkladce v přízemí rizalitu. Podle dobové fotografie býval v ose rizalitu hlavní vstup do haly. Západní průčelí je dnes bez otvorů, členěno pouze plochami střech. Dominantou jižního průčelí je schodišťová věž. V postranních přízemních přístavcích jsou vlevo od věže tři a vpravo dvě okenní osy s velkými obdélnými dělenými okny. V průčelní ploše věže jsou dvě okenní osy. V přízemí se čtvercovými okny, mezipodestu nad vystouplou římsou osvětlují vysoká obdélná okna v nadpraží se štukovým dekorem a s vnější mříží, nejvýše jsou kruhová dělená okna. Mezi okny a na nárožích jsou pilastry s pásovou rustikou, stejně v bočních stěnách vystupujících nad střechu. Přilbici, která vrcholí makovicí, kryjí drážkové tašky a ve spodní části člení oplechované vikýře (volská oka). V objektu nebylo topení, zřejmě byl provozován pouze v letním období. Rámy zazděných oken jsou zachované. V oknech byly stahovací vlnité rolety. Schodiště se zachovaným litinovým zábradlím, pod ním v rozšířené schodnici pásek keramického obkladu. Na podestě 2.NP jsou dvoje secesní dveře vedoucí do podkroví přístavků. Ochoz v patře haly byl podepřen čtyřmi litinovými slupky na podstavcích v rozích. Nový strop (z r.1959) nesou ještě další dva litinové sloupky. Na podhledu haly začíná prosvítat původní historizující výmalba. Nosnou konstrukci světlíku v hale tvoří ocelová prostorová příhradovina.