Radnice stojí na místě, kde stával románský kostel sv. Linharta, zbořený 1798, a k r. 1298 připomínaný Jarošův dvorec. Pod záp. průčelím zůstala zachována torza čtvercového románského kvádříkového domu, z něhož pocházejí freskové portréty králů, odkryté v době asanace a uložené v Muzeu hl. města Prahy. Relikty kostela se nacházejí v prostoru Linhartské ulice. Blok radnice má půdorys obdélníku se zaoblenými rohy, které se u průčelí do Mariánského nám. střídají s velikými nikami a konkávními výkroji. Je podsklepený, čtyřpatrový, rizality a věže nad hl. římsou kryjí mansardové a kupolovité střechy. Konstrukci tvoří asi ze dvou třetin celé stavby železobetonový skelet. Půdorys se skládá z oběžného vnějšího traktu s velikými kancelářemi, oběžného chodbového traktu a vnitřního trojtraktu (přízemí), nad nímž se od 1. p. zvedá prostor dvorany se skleněným neckovým stropem a skleněnou střechou. Vertikální komunikaci obstarávala tři schodiště různých tvarů, výtah a dva paternostery. Kratší sedmiosá průčelí do Mariánského nám. a ul. U radnice a delší dvaadvacetiosé fasády do Platnéřské a Linhartské ul. zdobí v úrovni přízemí a 1. p. bosáž, v úrovni 2. a 3. p. pak pilastry se secesními hlavicemi, doplněné v exponovaných partiích iónskými polosloupy. Nezvykle velká okna jsou v přízemí většinou sklenuta segmentovým obloukem, v patrech mají obdélníkový tvar. Fasády člení rizality a balkóny. Nahoře je uzavírá římsa, na kterou jsou usazeny soklíky pro sochy, vázy, kovová ornamentální zábradlí a lomené tympanony. Exterier i interier budovy proveden s vysokou úrovní uměleckou i uměleckořemeslnou, s účastí a podle návrhu špičkových dobových výtvarníků. Výzdoba a doplňky stavby zachovány.