Vysoká škola uměleckoprůmyslová

Nejstarší zástavba v místech dnešní školy se váže k roku 1414. Novostavba budovy započala roku 1882 podle plánu J. Machytky a Františka Schmoranze ml., který se dva roky na to stal ředitelem Uměleckoprůmyslové školy. Budova se stala záhy pro provozy školy ne zcela vyhovující. Proto se již roku 1921 P. Janák snažil prosadit vybudování ateliérů do půdní vestavby. Ta byla nakonec realizována až v roce 1950 podle projektu A. Beneše. Nárožní třípatrová budova o třech křídlech s průčelím otočeným do Palachova náměstí. Hlavní fasáda je jedenáctiosá s věžicemi na nároží. Přízemí a patro pokrývá bosáž, nad velkými půlkruhově zakončenými okny přízemí jsou naznačeny klenáky, vrcholové s maskaronem. Hlavní vstup rámuje sloupový portál. Na vysokém soklu stojí na každé straně dva toskánské sloupy nesoucí římsu kládí se segmentovými nástavci, na nichž spočívají pololežící mužská a ženská socha. Třetí a čtvrté patro člení jónské polosloupy a slepá arkáda s velkými půlkruhově zakončenými okny. Pod okny 3. patra jsou kartuše se jmény významných umělců. Krajní osy jsou rámovány nikami se sochami, ve 4. patře jsou jen slepé osy. Fasádu završuje mohutná římsa nesená konzolkami, na nárožích je přerušena tympanony. Fasáda na nábřeží má obdobné členění, jen zjednodušené. Interiér: Středem přízemí prochází vstupní vestibul, z něhož se vlevo vstupuje do sálu s malovaným stropem, z vestibulu stoupá hlavní dvoukřídlé schodiště.