klášter augustiniánek s kostelem sv. Kateřiny

Areál KP tvoří: - Klášter čp. 468 (nad portálem socha sv. Kateřiny) - Kostel sv. Kateřiny - Ředitelská vila čp. 468 - Nová budova nemocnice - Zahrada-tzv. Kateřinská zahrada - Ohradní zdi ohraničující areál při ulicích - Příslušné pozemky parc. č. 1660, 1661, 1662, 1664/2, 1666, 1667, 1668, 1669, 1670, 1671 Klášter čp. 468: Klášter souvisí se založením Nového Města, do jehož urbanistického konceptu byl začleněn. Od r. 1355 uvedeny jeptišky řehole sv. Augustina, později ve správě augustiniánů od sv. Tomáše. Dochovaný klášter je novostavbou z l. 1718-1730, dle návrhu patrně F. M. Kaňky, zvonice 1740 dle projektu K. I. Dientzenhofera. Čtyřkřídlá patrová uzavřená dispozice naléhá přímo na kostel sv.Kateřiny. Na severovýchodě k němu přistavěno přízemní spojovací křídlo a obdélné patrové křídlo na ně navazující. Stěny prolomeny obdélnými okny, lemovanými šambranami s hlavními klenáky. Na severním křídle vstupní portál s pilastry na koso postavenými s volutovými hlavicemi a s rozeklaným segmentovým frontonem, v němž je umístěna socha sv.Kateřiny. Patro od přízemí děleno korodonovou římsou, vrcholí korunní profilovaná římsa. Okna mají parapetní výplně. Na nárožích jednotlivá křídla bosována. Boční křídlo nad okny přízemí průběžné římsy. Kostel sv. Kateřiny: Kostel je v jádru gotickou stavbou z let 1355-67, upravován v l. 1512, 1703, 1678, přestavěn v l. 1737-41 dle projektu K. I. Dientzenhofera. Jednolodní orientovaná barokní dispozice s gotickou věží (v nice s barokní sochou sv. Kateřiny), která v patře z hranolu přechází na oktogon. Spodní část západního průčelí vytváří portikus, konkávně prohnutý, prolomen třemi půlkruhově zaklenutými arkádami, prostor klenut třemi plackami.Na bočních stranách lodi půlkruhové kaple, doprovázené mělkými menšími kaplemi. Loď klenuta třemi poli placek, oddělených pasy, nasedajícími na profilované svazkové pilastry s kompozitními hlavicemi. Presbytář zaklenut plackou a konchou. Kruchta podklenuta třemi poli plochých klášterních kleneb. Na JZ nároží přiléhá ke kostelu zvonice. Fresky V. V. Reinera do r. 1741. Ředitelská vila čp. 468: pozdně klasicistní objekt vznikl podle projektu V. Kulhánka, stavbu provedl K. Duchoslav v l. 1847-1848. Jednopatrová, částečně podsklepená, budova čtvercového půdorysu je vsazena v ohradní zdi při ulici Ke Karlovu. V přízemí segmentové klenby, dispozici určuje především dvouramenné schodiště s malým středním ramenem s původním zábradlím a podestami klenutými plackami, které probíhá z přízemí až do podkroví. Centrální prostor v 1. patře osvětlený střešním světlíkem. Nová budova: tzv. Nová budova ústavu choromyslných byla dostavěna v roce 1844. Klasicistní novostavba byla patrně provedena podle plánů Ing. Zopffa, realizoval ing. J. Weiss. Rozlehlá trojkřídlá dvoupatrová budova. suterén a přízemí klenuto (pruské placky či segmentové klenby), patra plochostropá (V centrálním sloupovém vestibulu je ve stěně osazen kamenný kruhový medailon s reliéfem a nápisem CARL W. HEINE 1838-1877. V pacientském pokoji v 1. patře je osazena pamětní deska hudebního skladatele B. Smetany, pacienta kliniky) Zahrada-tzv. Kateřinská zahrada: rozsáhlá zahrada staršího původu upravená v 19. století ve stylu anglického parku s cestní sítí a vzrostlými dřevinami. Ohradní zdi se vstupy a bránami: zdi ohraničují areál podél ulic Ke Karlovu, Kateřinská, Viničná a Apolinářská. Zeď členěna mělkými lizénami, v severní části ulice Ke Karlovu je prolomen široký vjezd, v západní části Kateřinské ulice prolomen drobný vstup, v severní části ulice Viničné je půlkruhově zaklenutý vjezd-brána, dále jižněji pak prolomen drobný vstup. V západní části při Apolinářské ulici je brána.