činžovní dům

Dům s neorenesančním průčelím na parcele Čeňka Bubeníčka realizoval v r. 1882 stav. V.Pasovský. E.Poche (1985) připsal na základě dochovaných skic projekt J.Schulzovi. J.Noll a J.Vybíral (1994) však tuto atribuci zpochybňují. Stavební úpravy byly provedeny v letech 1921 (úpravy přízemí,Osvald Polívka), 1928 a cca 2000 (přestavba na hotel). Nárožní dům s trojkřídlou dispozicí na půdoryse ve tvaru "U". Průčelí do Náplavní ul. je pětipodlažní, 11-osé, s bohatou štukovou a sochařskou výzdobou (plastická bosáž, patrové a nadokenní římsy, frontony, šambrány). Ve 3. NP je arkýř ukončený balustrádou a balkón s balustrovým zábradlím, oba podpírané mohutnými volutovými konsolami se štukovými reliéfy. Nároží je zdůrazněno risality ukončenými balustrádovou atikou a věží s vikýři v dolní rovině, bání a lucernou. Hlavní vchod lemují kanelované polosloupy, na rozeklaném tympanonu nad vchodem jsou plastiky Josefa Maudra. Průčelí do ul. Záhořanského a dvorní fasády jsou řešeny obdobně. Dvůr je uzavřen zdí s balustrádovou atikou a s nikou, ve které je umístěna kašna s plastikou dívky (Maudr?). Dům je podsklepen, suterén i přízemí jsou zaklenuty, vjezd má rovný strop s nástropní štukaturou. Z průjezdu jsou přístupná dvě trojramenná schodiště, schodiště vpravo od vjezdu má dochované původní dřevěné zábradlí a obklad stěn. Kovová posuvná mříž vrat odděluje průjezd od dvora.