Muzeum hl. m. Prahy Volně stojící neorenesanční budova muzea postavená původně při kavárenském pavilonu v místech městských sadů za zrušenou Poříčskou branou. Původně byl pro sbírky městského muzea využíván tehdejší stávající kavárenský pavilon z r. 1876, o stavbě nové budovy bylo rozhodnuto r. 1891. Projektem se zabývali ing. L. Čížek a arch. Jan Koula a Antonín Wiehl, ten také vypracoval první návrh (1893). Později byl ale objednán nový projekt u arch. A. Balšánka (1895), r. 1896 už začala fa A.Novotného se stavbou. Muzeum bylo zpřístupněno r. 1890. Pavilon přiléhající k budově směrem k ul. Na Florenci byl později zbořen. Muzeum je budova o dvoutraktové dispozici, nad vystupujícím suterénem a výrazně zvýšeným přízemím je jednopatrová, krytá nízkými sedlovými, převážně zvalbenými střechami. Na obvodovém plášti je bohatá plastická výzdoba (alegorie umění, řemesel, vědy, aj., znaky pražských měst, medailony s profily králů a císařů). Do stavby byly zapojeny i fragmenty z rušených pražských domů (reliéfy král. lvů, císař. orla na fasádě, edikulový portál aj). Na hl.průčelí je plastická výzdoba od L. Šalouna, Fr. Stránského, V. Šaffa, Fr. Hergesella, uvnitř nástěnné malby od od K. Liebschera, V. Jansy a A. Sacchettiho, štuková výzdoba V. Amorta. Na podestě schodiště socha Herkula od A.de Vriese a přenesené Brokofovo sousoší sv.Huberta. Osou vestibulu vede přímé schodiště do ústřední haly na úrovni zvýšeného přízemí, kryté plochým stropem. Do bočních místností vedou vysoké pravoúhlé portály pod římsou a vlysem. Za ústřední halou následuje dvouetážová schodištní hala, vyplňující půlkruh.půdorys jižního rizalitu, jejíž osou stoupá schodiště, v polovině výšky se rozdvojující do dvou do oblouků vedených ramen. Halu kryje zrcadlová klenba s proskleným středem (v lunetách obrazy pražs. histor. lokalit a 7 reliéfů čes.kronikářů). V 1.patře je umístěn Hlavní sál, rozšiřující se do prostoru sev. rizalitu, kryjící kazetový strop s ústřední Apotheosou Prahy (malba K. Klusáčka). Boční stěny se otvírají do přilehlých sálů syrskými oblouky na zdvojených sloupech z mramoru kombinovaných barev, ve cviklech jsou ve vysokém reliéfu provedené figury řemeslníků (Hergesell, Amort, Wurzel, Procházka).