Pomník pochází původně z Klementina, nyní je umístěn v prostoru hlavního schodiště ve 2. patře budovy Matematicko-fyzikální fakulty UK, čp. 2027 na Novém Městě. Pomník je složen ze dvou částí: 1) mramorového soklu a 2) pískovcové busty. Celková výška pomníku: 215 cm, výška busty: 60 cm, výška soklu: 155 cm. Sokl z červeného mramoru (max. š. 76, hl. 52, v. 155 cm) je tvořen hranolem dole několikrát odstupňovaným, nahoře s několikrát odstupňovanou přesahující římsou. Na dříku je vyryt zlacený nápis: STANISLAVS / WYDRA / E / SOC. IESV / NATVS / REGINAE HRADECII / 13 NOV. 1741 / DEFVNCTVS / PRAGAE / 3 DEC. 1804 / MATHESIS / IN / VNIV. PRAG. ANN. 30 / PROFESSOR / DOCTVS PIVS CANDIDVS / PATRIAE ET PROFESSIONIS SVAE / PERAMANS / ET COLLEGIS ET DISCIPVLIS SVIS / CARISSIMVS / - / POSVIT FACVLTAS PHILOSOPHICA / ANN. 1814 (v překladu: Stanislav Vydra z tovaryšstva Ježíšova, narozený v Hradci Králové 13. listopadu 1741, zemřelý v Praze 3. prosince 1804. Po třicet let profesor matematiky na Pražské univerzitě. Učený zbožný, poctivý, vlast i své povolání velmi milující a svým kolegům a žákům nejdražší. Zřídila Filozofická fakulta v roce 1814). pokračování viz: DL Pískovcová busta v mírně nadživotním měřítku je opatřena bílým nátěrem pravděpodobně boloňské křídy, jako imitace bílého mramoru. Vyrůstá z nízké plinty (33x24 cm). Sochařský portrét představuje Stanislava Vydru oděného do jezuitského řádového úboru jako starého vyzáblého muže s propadlými tvářemi, výrazným skobovitým nosem, vysokým čelem a velkýma očima. Pohled (patrně již nevidoucích očí) je jakoby ve vizionářském vytržení upřen doleva a mírně vzhůru. Starcovy delší kadeřavé vlasy spadají až na krk, temeno jeho hlavy zakrývá malé solideo. Kleriku se zvednutým límečkem halí volně přehozený plášť se vztyčeným límcem. (Popis podle Lubomíra Sršně). Pomník stál původně v Klementinu, kde byl odhalen v roce 1816 (nápis na soklu uvádí dataci 1814, busta dohotovena do r. 1816). Autorství pomníku není doloženo, L. Sršeň považuje za pravděpodobného autora busty sochaře Josefa Malínského. Koncem 70. let 19. stol. byl pomník rozebrán a r. 1888 opět odhalen na jiném místě v Klementinu. Asi v roce 1910 došlo k přemístění do nové budovy matematického a přírodovědeckého ústavu na Novém Městě (budova z let 1907-1910, nyní čp. 2027, Matematicko-fyzikální fakulta UK). V roce 2001 byl pomník restaurován. Stanislav Vydra (1741-1804) - významný český pedagog, profesor matematiky, katolický kněz, člen jezuitského řádu, děkan filozofické fakulty a rektor univerzity, představitel první generace národního obrození, širší veřejnosti znám z Jiráskova románu F. L. Věk.