morový sloup se sousoším Nejsvětější Trojice

Pískovcový mohutný sloup Nejsv. Trojice stojí na trojbokém dvoustupňovém podstavci vykládaným mramorem; podle návrhu arch. G. B. Alliprandiho jej vztyčil kameník Franz Wolfgang Herstorfer. Sochy Immaculaty (kopie), českých patronů - sv. Václava, Ludmily, Prokopa, Jana Nep. a Vojtěcha - a nad nimi se uplatňující skupinu Nejsv. Trojice jsou doloženými pracemi F. Geigera a J. O. Mayera z l. 1713-15. Postavičky andílků s kartušemi (kopie) a vázy na balustrádě, obklopující morový sloup, dodala dílna Ignáce Františka Platzera r. 1772. Základ architektury sloupu vytváří válec, k němuž jsou na třech stranách přidány hranolové útvary, jež vytvářejí sokly sochařské výzdoby ve středním pásu. Architektonický útvar v nejnižší etáži je vysazen na soklu (se lví maskou uprostřed oblých stěn), vlastní těleso člení rámovaná pole, na oblé části s nápisovým polem. Sokl chrání plné a balustrové zábradlí zpevňované sloupky, na nichž jsou v nárožích osazeny pozdější putti, ve vystupujících úsecích střídané vázami (1772). (pokrač.) Architektura střední části se mění do trojúhelného útvaru, zakončenému bohatě vyloženou římsou, oddělující horní velmi štíhlý a vysoký trojúhelný jehlan. Také tyto útvary vyzdobil Alliprandi profilovaným vykrajovaným rámcem. K takto prostě, ale rafinovaně koncipované architektuře je sochařská výzdoba jen přidána, tvoří jen izolované skupiny vzájemně nepropojené. Jako průčelí je pojímána část obracející se ke kostelu, kde uprostřed se vyjímá socha Neposkvrněné P. Marie (na zeměkouli s hadem), provázená po stranách vlevo sv. Václavem, vpravo sv. Vojtěchem. Ve vyšší úrovni se uplatňuje Kristus s křížem vlevo a Bůh-otec vpravo, nad nimi, již na jehlanu, ve zlaceném kovu provedený symbol Ducha svatého v podobě holubice, na samém vrcholu jehlanu Boží oko, jako symbol božské prozřetelnosti.