činžovní dům

Předchůdcem dnešní stavby byl dvoupatrový dům s podloubím, dvorním křídlem a zadním stavením. K demolici došlo r. 1904 a 21.3. 1913 byla povolena novostavba podle plánů, podepsaných stav. F. Štorchem; kolaudace byla 6. 11. 1913. V l. 1993-94 bylo podle proj. B. Lauterbachové adaptováno podkroví a zřízena terasa nad dvorním průčelím. Řadový dům třítraktové dispozice a s mansardovou střechou se hl. dvoupatrovým průčelím s podkrovím obrací do ulice, je v patrech tříosé, v přízemí pětiosé. Uprostřed se nachází domovní vchod, v krajních osách jsou krámské portály - pravá dvojice v novodobé úpravě. Souvislá plocha 1. a 2. p. nese na střední ose polygonálně trojboký arkýř, vrcholící na úrovni podkroví otevřeným balkonem. Mohutná, břitovým pásem podtržená a na esovitém profilu vykloněná korunní římsa slouží zároveň jako parapet (a balkonové zábradlí) podkrovního patra. Z mansardové střechy vystupují tři zděné vikýře, do jejichž kónicky prohloubené plochy jsou zasazena sdružená okna, lemovaná břitovým profilem, přecházejícím do lunetové suprafenestry, radiálně členěné břitovými žebry. Působivost fasádního reliéfu zvyšují plošky drsné omítky, aplikované např. na parapetech 2. p. v obrazcích cípatých obdélníků. S kubisticky pojatým exteriérem kontrastuje úprava vestibulu a schodiště s klasicistně secesními formami štukatury a schodištního zábradlí. /podle: UPP-Malá Strana, ed. P. Vlček, Academia, Praha 1999/