R. 1874 bylo povoleno zbořit kůlny ve dvoře a na jejich místě postavit dvoupatrový přístavek a na starším jednopatrovém stavení byla povolena nástavba 2. p. podle projektu arch. Ferdinanda Hetteše. Stavba však zahájena nebyla. R. 1903-04 přízemní kůlna (skladiště) při ulici byla upravena na dvě obytné místnosti a lázeň. R. 1913 byly zaskleny pavlače, zřízena vstupní předsíň a proběhly i další, ale nepovolené stavební úpravy. Magistrát nařídil nepovolené adaptace odstranit. Stalo se tak až r. 1920, současně s menšími úpravami pro zde se zřizující tiskárnu Fr. Tocla (stav. Antonín Filipovský). Další úpravy pokračovaly v l. 1926-28 pro dílnu a knihárnu; r. 1934 byla opravena fasáda a po r. 1945 odstraněna část architektonické výzdoby. Řadový dům má jednopatrovou část tříosou; přízemní člení bosáž s náznakem klenáků nad profilovanými okenními šambránami, které dosedají na hranolovou římsu podepřenou soklem s diamantováním. Dveře ve střední ose pravděpodobně pocházejí až z 20. let 20. stol. Šambrány oken 1. p. lemují pilastry s kanelováním. Přímou nadokenní římsu podpírají konsoly, pod okny se uplatňují parapety; hl. římsa je konsolová. Pův. hospodářská přízemní stavba získala při úpravě r. 1903 novobarokní architektonické členění: čtyři šambrány rámují lišty s uchy a kapkami, meziokenní lisenové rámce mají na pilířcích vlys, v horní části jsou ukončeny obloukem a odskokem. Sedlová střecha navazuje na hl. dům terasou, zvnějšku opatřenou barokizující páskovou mříží.