Bývalý farní kostel osady Nebovidy, zahrnuté po polovině 14.století do Malé Strany. Areál zahrnuje i čp. 396 - bývalou faru (zvonici), čp. 553 - bývalý kostel sv. Vavřince, bývalý hřbitov a ohradní zeď. Pův. románský kostel sv. Vavřince v Nebovidech snad z konce 12. stol., postavěný na starším pohřebním místě. Rom. kostel byl přestavěný a rozšířený goticky ve 2. pol. 14. stol., kdy po již. straně byla připojena žebrově zaklenutá loď (při průzkumu zde byl identifikován již. portál), současně došlo ke zvýšení kněžiště a k jeho novému zaklenutí. Do nově přistavěné lodi byly otevřeny lomené arkády a současně s již. lodí byla zřízena i předsíň. Sakristie po sev. straně kněžiště je ještě gotická, vstupní sedlový portálek z prebyteria ale patří až do 16. stol.; také klenba sakristie je z této doby. Po třicetileté válce se kostelík stal filiální k novému hl. malostranskému farnímu kostelu sv. Václava (od r. 1775 pak znovu sv. Mikuláše) a jak bývalo zvykem došlo asi z ideologických důvodů k zásadní proměně, při níž byla obrácena orientace. Někdejší vstupní záp. románské průčelí prolomil nový triumfální oblouk, otevírající se do nově přidaného prostoru. Toto nové presbyterium na záp. straně bylo nepochybně nověji (vrcholně barokně) upraveno (nejdříve v 1. čt.18. stol.). V r. 1784 Josef II. kostelík zrušil. V l.1804-16 byl přestavěn na nájemní dům. Až do r. 1880 tvořil tento dům součástí čp. 390/III. V r. 1932 dům koupila církev československá a vzápětí jej upravila jako modlitebnu a faru. Vnější fasády kostela a k němu přináležejících staveb prodělaly zásadní změnu při rekonstrukci po r. 1984, kdy byl obnoven předpokládaný pův. stav. Odbourány byly některé klas. přídavky, obnoveny nalezené gotické detaily a došlo i na změnu celkové siluety, kdy pův. nízká střecha kostela byla výrazně vyzdvižena. Záp. průčelí se uplatňuje hlavně barok. přístavkem, který však porušila klas. přestavba na byty proražením nových oken. Dnes je v úrovni přízemí obnoveno pravoúhlé okno (včetně novodobé stuhové šambrány), ve vyšším podlaží oválné okno bez šambrány. Celou fasádu zdůrazňuje lisenový rámec odstupující od zaobleného a odsazeného nároží. Pravá přízemní budova dostala neobvyklou profilaci korunní římsy, levý přístavek (v místě pův. sakristie) byl snížen. Barokní přístavek na záp. straně je shodný se záp. fasádou, rovněž jej prolamuje pravoúhlé a oválné okno. V jeho levé části se objevuje patrně pozdně gotický opěrný (tarasní) pilíř z opracovaných kamenů. Opačné již. překrývá zčásti budova čp. 396/III, před barokním závěrem pak nestylový přízemní přístavek s podivně profilovanou římsou a vstupem v kamenném neprofilovaném ostění. Také zde bylo v patře barokní části obnoveno oválné okno. Ve vých. konci fasády se výrazně uplatňují gotické prvky, jsou zde obnovená gotická okna i opěráky. Vých. fasáda má nejvýrazněji gotický vzhled, především opět zásluhou jednou odstupněných opěráků a odhalené profilaci gotických lomených oken. Přízemí, které se nalézá pod úrovní okolního terénu, a určuje tak pův. terénní situaci, bylo porušeno vloženými stropními konstrukcemi i příčkami, dnes ovšem odstraněnými, takže celý prostor středověkého (barokní část zůstala přepatrována) kostela se dnes uplatňuje. Podle kleneb lze dobře rozeznat různé stavební fáze. Jistě nejpozoruhodnější a nejvzácnější součástí kostela jsou rozsáhlé zbytky středověké výmalby, která se částečně zachovala v několika vrstvách. Na sev. stěně pův. románského kostela byly dokonce odkryty románské nástěnné malby, přesahující i na triumfální oblouk. Hřbitov: Plocha bývalého hřbitova je ohraničena původní, při rekonstrukci obnovenou, obvodovou zdí se slepými nikami zakončenými segmentem. Hřbitov je z doby před založením románského kostela sv. Vavřince. Po zrušení kostela v r. 1784 se přestal používat.