Renesanční dům přestavěný a dostavěný na konci 17. a začátkem 18. stol. Další přestavba následovala po požáru v r. 1765 podle návrhu Josefa Jagra. Koncem 19. stol. stav. Johann Voráček navrhl (1888) výstavbu skladištní budovy ve dvoře. K velmi výrazným adaptacím došlo r. 1923, kdy byl objekt adaptován pro potřeby mexického velvyslanectví. Rekonstruována byla pavlač a podkroví. Další úpravy proběhly v r. 1932 za účasti arch. Rudolfa Eislera a stav. B. Bráta. Ve dvoře byla tehdy přistavěna zimní zahrada. Takřka čtvercově disponovanou hl. budovu doplňuje za dvorkem, do něhož je nově vestavěn polygonální útvar zimní zahrady, přízemní užitková stavení. Hl. průčelí se obrací do náměstí 2+3+2 osami, z nichž střední je určena pro vjezd. Kompozice fasády, zdůrazněná po stranách mělkými risality o dvou osách, spočívá na zdůraznění pásovaného parteru, který od pater odděluje výrazná římsa. 1. a 2. p. opticky spojují pilastry vysokého řádu, které sice oddělují všechny okenní osy, ale výraznější jsou na krajích risalitu, kde je doplňuje ještě úsek rustikovaného pilastru na venkovních stranách. Nad mohutně vysazenou ukončující římsou pokračuje stavba polopatrem, opět ukončeným bohatě profilovanou římsou, která je podle běžného pozdně barokního způsobu nad bočními risality obloukovitě vzduta a vyplněna rokokovou kartuší. Jednoduché nádvorní fasády byly novodobě upraveny (1932) a jen po již. straně vjezdu se zachovalo pozdně barokní ostění někdejších vrat, dnes s nově vyzděným parapetem. Sklepení, vyvinuté pouze pod sev. třetinou domu, zpřístupňuje hl. schodiště, vstup na schody je osazen jednoduchým pozdně barokním portálkem z pískovce. Sklepní prostory dispozičně odpovídají přízemí a není třeba předpokládat starší, než barokní původ, na který odkazují i dochované klenby. Průjezd uprostřed půdorysu přízemí, zaklenutý plackami oddělenými pasy, byl dodatečně romanticky upraven v novorokokovém stylu (20. stol.), stejně jako prostor vlevo od něho. Již v přízemí lze v dispozici rozeznat charakteristické pozdně barokní topné komory, ještě výraznější pak v patře, kde nejsou porušeny přeloženým schodištěm. Ve všech prostorech jsou pův. klenby z Jägrovy výstavby; novodobě bylo upraveno jen vstupní rameno schodiště. Oba salony 1. p. mají bohatou novorokokovou úpravu. Pův. výzdoba z doby Jägrovy výstavby se zachovala jen v salonku, jemně barevně i štukatérsky řešená. Strop s fabionem tu doprovázejí štukové úponky a květinové závěsy, rokaje, palmové listy, v rozích kartuše s různými vojenskými atributy. Také stěny člení pole vyznačená stříbrnými lištami. Jemný štuk na podestě schodiště v 1. p. by mohl být rovněž původní, i když s určitými novodobými zásahy. 2. a 3. p. bylo nově upraveno podle plánů z r. 1932, zachovaly se zde jen rokokové dveře s profilovanými zárubněmi. Mansardový krov se stojatou stolicí obsahuje nověji vestavěné podkroví.