dům U Malé velryby

První zpráva o území a městišti dnešního domu pochází z r. 1589. V r. 1615 byla zahájena rozsáhlá přestavba, nebyla však dokončena. Domovní znamení U malé velryby dům získal v r. 1671. Někdy kol. pol. 18. stol. došlo nepochybně k větší přestavbě. Při prodeji v r. 1788 je zmíněna přestavba, k níž mělo dojít; přitom bylo povoleno zazdít polovinu podloubí a připojit ji k domu. Modernizace, která měla patrně zásadní charakter a zvýšila dům o další podkrovní patro, skutečně do r. 1792 proběhla. Vzhledem k použitému motivu sdružených oken, které nemá historické opodstatnění, nelze vyloučit, že se na přestavbě podílel J. Jäger, který ostatně bydlel v protějším domě. R. 1883 proběhla přestavba, při níž vznikla dnešní novorenesanční úprava, v níž přežívají pozdně klasicistní prvky. Fasádu navrhl Josef Záhorský. Třípatrový nárožní dům s podloubím v levé části zaujímá nárožní polohu s trojím tupoúhlým zalomením. Přízemí a nárožní armování (i v zalomeních) doprovází bosáž, ostatní plochy stavby dekoruje pásová rustika. Přízemí vlevo a uprostřed prolamují stlačené poloeliptické oblouky loubí, vpravo jen dvojice sdružených oken ve vpadlých pásech. Sdružená okna se objevují ve všech patrech, oddělených vždy profilovanou podokenní římsou obíhající celý obvod. Okna mají lištové šambrány, v 1. a 2. p. doplněná ještě přímými nadokenními římsami, které jsou v 1. p. vyneseny konsolami. Miniaturní pavlačový dvorek uzavírají pavlače novodobě podezděné. Tyčové železné zábradlí může ještě pocházet z klasicistní přestavby. Sklepy jsou pod hl. budovou (vyjma loubí); půdorysně souvisejí s přízemím. Prostory jsou však pozdně barokní (po 1788), kryté stlačenou valenou klenbou vyzděnou z cihel. Jednotlivé prostory spojují kamenné portálky s obíhající stuhou, ukazující rovněž na barokní původ. Přestavba na konci 18. stol. tak musela mít skutečně zásadní charakter. V podloubí se z ní zachoval nejcennější detail - krámcový vstup s pův. dveřmi a kováním, dokonce s otevíratelným kukátkem. Krámcový portál tak patří k několika málo intaktně zachovaným v Praze. Pův. pozdně barokní jsou však i vstupní domovní dveře. Pozdně barokní přestavbě odpovídají placky v podloubí, ale i v celém rozsahu přízemí. Rovněž vřetenové schodiště, posazené doprostřed nepravidelné domovní dispozice, pochází z pozdně barokní úpravy; někde se také zachovaly (i při vstupu na pavlač) pozdně barokní dveře, případně alespoň esovité závěsy a typově barokní kování. Také v 1.patře lze dosud nalézt pozdně barokní dveře s charakteristickým vykrojením výplní v rozích a esovitými závěsy.