Areál tvoří: - Dům čp. 322, část domu tvoří býv. kostel Jana Křtitele v Oboře. - Dům čp. 323 U Tří zlatých korun, část domu tvoří býv. kostel sv. Matěje - základy rotundy (pod terénem zahrady při čp. 322) - býv. hřbitov (v místech dnešní zahrady a dvora při domech čp. 322 323) - ohradní zdi s branami. Dům čp. 322: (býv. kostel sv. Jana Křtitele v Oboře), románský kostelík, přestavěný kol. r. 1546 a zrušený v r. 1784 tvoří základ dnešního domu, postaveného po r. 1794 a upraveného Karlem Pollakem (zároveň i vlastníkem domu) po r. 1820. Ve vých. části domu, na jehož místě se do r. 1784 nalézal kostel sv. Jana Křtitele byl odkryt půdorys rotundy. Stavbu svatyně do prostoru již dříve existujícího pohřebiště lze klást do 12. stol. K záp. straně rotundy byla patrně na poč. 16. stol. přistavěna obdélná loď. Tehdy vznikla také nová sakristie, která nahradila starší, patrně gotickou malou sakristii. Rotunda zřejmě fungovala jako kněžiště obdélného kostela až do jeho zrušení (1784). Kostel sv. Jana je poprvé konkrétně doložen až v l. 1278-82. Přestože kostel ztratil svůj někdejší význam a status farního (byl připojen jako filiální ke sv. Václavovi), když Obora definitivně splynula s Malou Stranou (1656), patřil nadále kostel a jeho hřbitov k nejvyhledávanějším místům odpočinku umělců, především italských. Posléze došlo k přestavbě a rozšíření na obytný dům. V r. 1820 koupil dům stavitel Karel Pollak, který dům dále přestavěl (nové západní křídlo). v r. 1924 přístavba garáží, r. 1931 stavba ateliéru ve dvoře (po r. 2003 na jeho místě vznikla novostavba). Nárožní jednopatrová stavba zaujímá rozsáhlé městiště v zalomení Šporkovy ul. a svými dvěma historickými a jedním mladším křídlem uzavírá velký dvůr. Obě průčelí se vzájemně liší (rozdělením stavby kordonovou římsou, podobou okenních šambrán, aj.) V části dispozice domu se ozývá půdorys někdejšího farního kostelíka sv. Jana Křtitele v Oboře. v JZ části je zeď se vstupními vraty (dnes nově upraveno, vjezd do garáže). Dům čp. 323: Dům "U Tří (zlatých) korun" (kostel sv. Matěje, radnice osady Obora), vznikal postupnou přestavbou středověkého kostelíka stávajícího v nároží a sousední "radnice" vlevo. Po r. 1659 byla radnice přestavěna na obytný dům, znovu před r. 1793 a do r. 1804 scelena s budovou vzniklou na místě r. 1784 zrušeného kostela. Fasády nárožního domu jsou velmi prosté, prakticky bez architektonického článkoví. Pouze pravou část domu (partie s býv. kostelem) odděluje lisena. Okna mají pásové šambrány s vyznačenými uchy. Některé konstrukce kostela a zvláště jeho zvonice prostupují (zesílenými zdmi) až do 3. p. Na východní fasádě je umístěna pamětní deska Anežky Zajíčkové, předsedkyně dobrovolných sester ČSČK. Pozemek mezi domy čp. 322 a 323 je podstatná část bývalého hřbitova. Zde, nebo v samotném kostele byla pochována řada významných osobností: rytec J. Sadeler, A. Lurago, aj.). Nově upravená zahrada (zčásti parkovací plocha) je ohraničena zdí s vjezdem. Severní zeď v části prolamují niky. Na uliční straně severní zdi je osazena pamětní deska J. Sadelera (věnoval herec Josef Kemr). /podle: UPP-Malá Strana, ed. P. Vlček, Academia, Praha 1999/