Anenský klášter

Bývalý klášter dominikánek u sv. Anny: - kostel sv. Vavřince a Anny - budova kláštera čp. 211 - Trnkův dům čp. 212 - čp. 213 - čp. 948 - čp. 951 - nádvoří a další plochy Areál kláštera je situován v oblasti pradávných brodů přes Vltavu, a tedy v jedné z nejdéle osídlených částí. Původ celého areálu spadá do 12. století, kdy zde byl raně feudální dvorec (jeho součástí byla rotunda sv. Vavřince), který byl využit ve 13. st. při založení komendy templářů. Po jejich zrušení získaly klášter dominikánky z Malé Strany, které se zde usídlily na počátku 14. st. a přistoupily k novostavbě kostela. Jako jeden z mála klášterů přežil husitské války, i když přišel o značné majetky a chátral. Obnoven byl r. 1616 - resp. došlo k novostavbě. K dalšímu rozšíření došlo po polovině 17. století za převorky Sofie Mladotky, která byly patrně autorkou koncepce novostavby. Po dokončení staveb klášterní budovy došlo k rozšiřování dvora, a to i za účasti Kryštofa Dientzenhoffera (1716). V roce 1784 byl klášter zrušen a jeho majetek prodán v dražbě - celý komplex koupil obchodník J. J. Tichý a roku 1816 většinu areálu koupil rytec J. F. Schoenfeld. (pokrač. viz DL) Klášterní budovy byly využívány jako činžovní domy, klášter byl adaptován pro provoz tiskárny. Komplex se skládá z řady vpodstatě nesourodých objektů - část představují objekty bývalého hospodářského dvora, část pak vlastní areál klášterních budov s kostelem. 1) Kostel sv. Vavřince a sv. Anny Patrně v 1.pol.12.století stála v místě dnešního kostela románská rotunda sv.Vavřince. Někdy po roce 1230 získal kostel řád templářů, který ho rozšířil o lichoběžníkovou přístavbu a napojil na ni budovu komendy. Na počátku 13.století přešel kostel do vlastnictví dominikánek, které záhy začaly budovat kostel nový. Jeho stavba se značně protáhla, takže došlo i ke změně stavebního projektu především v presbyterieu. Celá stavba byla patrně dokončena až v poslední čtvrtině 14.století. Následně po dokončený stavby byl interier pokryt malbami malířů z dvorského okruhu. K dalším stavebním změnám došlo až v 17.století v rámci barokizace celého areálu. V roce 1676 byl nově vybudován chór jeptišek a asi i empora v patře presbytáře. V roce 1727 byl chrám opatřen štukovou výzdobou, stěny byly rozčleněny pilastry, ve 2.patře presbyteria vystavěna nová empora a nově bylo rozčleněno i západní průčelí. Po zrušení kláštera r.1779 došlo k sekularizaci kostela, ze kterého se stalo skladiště a r.1884 byly strženy klenby. Kostel byl řešen podle modelu konventních chrámů ženských řeholí, nejprve vznikla loď o čtyřech klenebních polích a věž, která byla původně v horních patrech osmiboká. Kostel je jednolodní z omítaného lomového kamene a cihlového pláště na severní straně. Boční stěny jsou vyztuženy opěrnými pilíři ukončenými pulty. Lomená okna bez kružeb vyrůstají z úrovně podokenní římsy. Západní průčelí bylo porušeno a je vyztuženo pilířem. V podvěží je osazen částečně zazděný portál. Krov je gotický. Strmé krokve spojuje dvojice hambalků, mezi nimiž jsou krokve vyztuženy v každé vazbě ondřejským křížem. Na spodu pokrývají krokve pateční stojky, podélné ztužení tvořilo pouze laťování. Interier kostela prošel na počátku 21.století rekonstrukcí a novou úpravou. Interier byl rehabilitován pro kulturní účely. Bylo odstraněno provozní přepatrování, z lodi byl ponechán volný pohled do krovu, byly zajištěny unikátní nástěnné malby. Stěny jsou rytmizovány lomenými okny s kamennými vyžlabenými ostěními a lomenými slepými arkádami, na kterých jsou zhruba ve dvou třetinách výšky barokní ionské hlavice, asi pozůstatky barokní úpravy. Během oprav byli restaurovány zbytky gotických maleb: v presbytáři jsou na severní straně tři monumentální kompozice: Sedm svátostí, Klanění tří králů a Oplakávání Krista a z jiné ruky je fragment z legendy o sv.Kateřině. Na jižní straně je nejcennější malba Oplakávání Krista z okruhu Mistra třeboňského. V lodi pod emporou se na našla malba Assumpty se světci. Na severní straně je barokní veduta okolí kláštera. Rekonstrukce včetně úpravy krovu pro nadaci Vize 97 provedla arch. Eva Jiřičná. 2) býv. klášter dominikánek u sv. Anny čp. 211 Nejstarší zástavbou na městišti byl patrně dvorec, jehož součástí byla i rotunda sv. Vavřince. Městiště získali na čas templáři, kteří rozšíříli kostelík a přistavěli komendu. Roku 1313 koupili objekt dominikánky, které vybudovaly nový kostel a později rozšířily konventí budovy. Západní gotické křídlo se dochovalo v celé výšce včetně krovů. Gotická výstavba skončila ve třetí čtvrtině 14. st., kdy byla doplněna křížová chodba. V první pol. 17. st. došlo k renesančním přestavbám. R. 1667 byly vybudovány nové cely a rozšířeny konventní budovy. Dnešní vstupní křídlo směrem k Vltavě bylo vystavěno kol. r. 1676. Při jižní straně kostela byly postaveny kaple sv. Máří Magdaleny a sv. Rozálie. Po zrušení kláštera zde J. F. Schoenfeld zřídil tiskárnu, kvůli provozu došlo ke značným úpravám v interierech a vybudování přízemních přístavků. Bývalé klášterní budovy a kostel jsou seskupeny kolem dvou dvorů. Západní je obklopen ze tří stran barokní stavbou, východní má lichoběžníkový tvar, na jihu je kostel. Hlavní průčelí do Anenského náměstí je dvoupatrové, devítiosé, s vjezdem asymetricky na 6. ose zleva. Tato osa je zvýrazněna podloženými pilastry s prstenci a sdruženými okny. 1. a 2. patro spojují pilastry vysokého řádu s prstenci. Nad třetí a osmou osou jsou malé vikíře s trojúhelným štítem a volutovými křidélky. Fasádu do Anenské ul. člení pouze okna v šambránách. 3) Trnkův dům čp. 212 Dům byl hospodářskou budovou někdejšího Anenského kláštera. Jeho původ spadá do 14. st. - přízemí se silnými zdmi a valenou klenbou. V barokní době bylo přistavěno křídlo od hlavní budovy k ohradní zdi. Patro je snad též barokního původu. Po zrušení kláštera byl dům prodán v dražbě a byl posléze přestavěn - především dispozice přízemí. V roce 1873 byla u ohradní zdi postavena konírna. Dům stojí na nepravidelné zhruba lichoběžníkové parcele s obdélným výběžkem. Je jednopatrový s křídlem, k domu se pojí na jihu přístavek a na dvoře je přízemní stavba. Dům má prostou fasádu s pásovou bosáží, okna jsou rámována páskovou šambránou. Drobnou podokenní římsu nesou malé konzolky. Fasáda je završena profilovanou římsou. Dveře (dvoukřídlé svlakové s klasicistním kováním) mají rovněž páskovou šambránu, slepý nadsvětlík je rámován ozdobnými konzolkami. Přízemí hlavní budovy má nápadně masivní zdi, je zaklenuto valenými klenbami s lunetami. 4) dům čp. 213 Dům s gotickým jádrem z r. 1716 se nachází na části bývalého městiště Svatoanenského dvora. Jeho lokace v nejstarší době je značně složitá, jeho identifikace byla v minulosti velmi důležitá z hlediska právní příslušnosti domu. Dům někdy Rožmberský byl patrně deskovým. Po zrušení kláštera byly jeho budovy rozprodány v dražbě a dům přešel do měšťanských rukou. První popis domu pochází až z roku 1816. Dům má gotické sklepy (pod jižním křídlem), které jsou pozůstatkem někdejšího rožmberského domu, gotické zdivo vystupuje místy do úrovně přízemí. Vlastní dům byl postaven roku 1716 Kryštofem Dientzenhoferem jako dvouposchoďový. Interiery domu - klenby a schodiště jsou klasicistní z počátku 19. století. Trojkřídlý dvoupatrový dům s přízemním přístavkem svými křídly vymezuje dvůr (dřívější zahradu). Fasáda domu je zcela prostá, jednotlivá patra odděluje plochá kordonová římsa, fasádu završuje mohutná profilovaná korunní římsa. Okna jsou rámována páskovou šambránou. Dveře mají kamenné ostění a obdélný nadsvětlík s projmutými boky. Dveře jsou dvoukřídlé, dřevěné s motivy klasicistních sluncí. Přízemní prostory jsou zaklenuty valenými eliptickými a klášterními klenbami s pětibokými lunetami, některé místnosti prvního patra jsou zaklenuty zrcadlovou klenbou. Klenuty jsou rovněž podesty schodiště. Pod jižním křídlem jsou gotické klenby s valenou eliptickou klenbou z lomového kamene, místy s otisky bednění. Další sklepní prostory jsou pod severním křídlem, zaklenuty jsou valenou cihlovou klenbou. Velký dvorec patřící čp. 213 je obehnán zděnou zdí se dvěma vstupy, první, z Náprstkovy je segmentově zaklenutý vstup s lisenovým pravoúhlým orámováním. Ze Stříbrné, hned při nároží chráněném nárožníkem, je brána se segmontovým půjezdem završená profilovanou zvlněnou římsou stoupající do špice. Ve štítu brány je kartuše s rozvilinou, ve vrcholu se dvěma andílčími hlavičkami. Vrata obou vstupů jsou novodobá, svlaková vrata s původními závěsy s pásovým kováním a zámkem jsou mezi malým dvorkem a dvorem 5) dům čp. 948 Dnešní dům byl postaven na části městiště rožmberského dvorce (doloženého už kolem pol. 14. st.) na místě dvou domů, které dominikánky získaly r. 1692. Původní objekty byly zbořeny (zůstal pouze jediný sklep), takže dnešní dům je barokní novostavbou z r. 1719, autorství je připisováno architektu F. M. Kaňkovi. Po zrušení kláštera dům koupil J. J. Tichý, k závážnějším stavebním změnám však nedošlo. Dům stojí při ústí Stříbrné uličky na Annenské nám. Je zcela mimo areál kláštera, se kterým je spojen jen krátkým mostíkem. Dům je dvoupatrový, k hlavní budově se pojí dvě krátká křidélka. Při hranici s čp. 212 stojí přístavky a tovární komín - oba objekty jsou rovněž chráněny. Fasády domu jsou prosté, členěné římsami, okna jsou rámována páskovou šambránou s podokenní římsou. Jižní průčelí západního křídla má v přízemí svlakové dřevěné dveře. Vikýř má náběžné štíty a vzdutou římsu. Obdobně je řěšeno i jižní průčelí východního křídla. Místnosti přízemí jsou zaklenuty klášterními klenbami s pětibokými lunetami. Patra jsou plochostropá. Na chodbě prvního patra v hlavní části budovy byly odkryty nástěnné malby, patrně raně barokní s částečně dochovanými nápisovými páskami. Jde o pět postav dominikánek - světic a obrazu sv. Cecilie, z poslední malby je patrná jen část krajiny. Dalšími cennými detaily jsou okenní mříže. 6) dům čp. 951 Dům stojí při závěru kostela sv. Anny na zcela nepravidelné parcele, nejstarší písemné zmínky, které by se mohly k domku vztahovat pochází z konce 16. st. Samostatně se v pramenech objevuje až na konci 18. století v souvislosti se zrušením kláštera a jeho následnou dražbou, po které se dostal do měšťanských rukou. Domek vznikl snad už v 16. století, na konci 18. století byl dvakrát přestavěn (1792 a 1795), konečnou podobu získal přestavbou z roku 1827. Dům stojící na zcela nepravidelném pozemku, postavený v několika etapách, je přistavěn k chóru kostela, v jeho zadní části při kostele byly v minulosti pekařské pece. Jádro domu tvoří sled místností při ulici, v koutě mezi kostelem a klášterem se připojuje bývalá pekárna, mezi kostelními pilíři je vklíněn jednopatrový přístavek, v JV a SZ koutě jsou malé dvorky uzavřené zdmi. Fasáda do ulice je patrová, pětiosá. Patro je odděleno kordonovou římsou a završeno vyloženou korunní římsou nesenou hranolovými konzolkami. Pravoúhlá okna přízemí mají větší elipticky zaklenuté záklenky s naznačeným klenákem. Obdobně je řešen i vstup na čtvrté ose zleva. Okna patra jsou pravoúhlá s profilovanou šambránou a parapetními římsami. Na uliční fasádu navazuje ohradní zeď ve stejné výšce, jako je kordonová římsa. Zeď je ukončena profilovanou římsou a stříškou. Je proražena otvorem s eliptickým záklenkem s římsou a klenákem. Otvor je uzavřen dvojkřídlými dřevěnými svlakovými vraty s motivy klasicistních sluncí. Na nároží ohradní zdi je mohutný pískovcový patník, připomínající postavu. Zevnitř je na zeď napojen drobný přístavek, rovněž chráněný. Interier: místnosti hlavní části jsou klenuty valenou eliptickou klenbou, klenuty jsou i ostatní místnosti i v dvorních přístavcích. Valenými klenbami je zaklenut i dvorní přístavek u zdi kostela. Podle pasportu (1962) je v místnosti vklíněné mezi opěráky nika s kamennou nádrží na vodu. Dále patří k domku kamenný valený sklep s kamenným vřetenovým schodištěm.