sochy Polibek, Touha, Vodník, Rusalka, pomník M. R. Štefánika

Sousoší Polibek Mařatkovo sousoší Polibek vzniklo ve skice již r. 1909 a autor se k němu vrátil v r. 1921, kdy na základě starší skicy vytvořil nejprve mramorovou plastiku a po ní i monumentální verzi tesanou v pískovci (výška 250 cm). Plastika byla určena do Letenských sadů, kde skutečně stála až do doby rozsáhlých úprav vrcholu Petřína v souvislosti s výstavbou nové stanice lanové dráhy v l. 1930-31, kdy byla přenesena na dnešní místo. Pevná sochařská forma a promyšlená kompozice dokládají monumentální cítění svého autora, který se později stal vyhledávaným a úspěšným autorem pomníkových realizací. Kompoziční myšlenka spojení mužského a ženského aktu v okamžiku vášnivého polibku krystalizovala v sochařových představách jako jedno z možných motivických východisek jeho studií válečných pomníků. V tomto případě se však starší studie, zaměřená především na dokonalé skloubení obrysových linií, stala východiskem nové kompozice, uvažované včetně nízkého polygonálního soklu pro umístění v přírodním prostředí. Spoluautorem architektonického řešení a pův. umístění je arch. J. Kotěra, Mařatkův přítel a kolega ze spolku výtvarných umělců Mánes. Socha je signována na spodní části osmibokého soklu "J. Mařatka. Spoluautorem architektonického řešení a pův. umístění je arch. J.Kotěra, Mařatkův přítel a kolega ze spolku výtvarných umělců Mánes. Sochy Vodník, Rusalka, Touha V v roce 1957 přibyla v Růžovém sadu bronzová plastika "Touha" od Viléma Amorta, který ji vytvořil v roce 1907. Tentýž sochař vytvořil i bronzové plastiky "Vodník" a "Rusalka", jež byly umístěny v květnici (r.1994 byla socha Rusalky ukradena, v souč. se jedná o vytvoření kopie podle dochovaného modelu. Zbývající dvě sochy byly přemístěny do depozitáře GHMP). Socha Milana Rastislava Štefánika Po r. 1989 byla zdejší sochařská galerie rozšířena o pomník M. R. Štefánika. Bronzová socha slovenského astronoma a politika Štefánika v letecké kombinéze byla koncipována jako součást oficiálního pomníku pro Bratislavu, z kterého byla nakonec realizována pouze figura lva. Druhý odlitek fy Karel Barták, signovaný na soklu "Bohumil Kafka, 1933" byl dne 30. 8. 1994 osazen na vydlážděném prostranství před hvězdárnou, původně v Národní galerii. U hvězdárny byla také původně umístěna socha "Rozum a cit" od Ladislava Šalouna (sousoší bylo později přemístěno nejprve na Zbraslav, v r.1975 potom na náves ve Kbelích, kde je dosud).