Současný dům vznikl jako renesanční jednopatrová novostavba. V dnešním domě nejsou již patrné starší fáze než renesanční. Asi mezi l. 1673 a 1690 došlo k rozsáhlejším úpravám. Slohově tomuto období odpovídá průčelí s dvojicí bohatých volutových štítů. K přístavbě dnešního úzkého záp. dvorního křídla došlo až v pozdním baroku, ranný klasicismus doplnil patrně dvorní průčelí předního domu podklenutým ochozem a pavlačemi s přístavkem. V 1. pol. 19. stol. bylo také upraveno podkroví vých. střešního dílu a starší sklep při ulici byl rozšířen a zčásti nově překlenut. K výstavbě zadního domu na místě terasové zahrádky došlo někdy kol. pol. 19. stol. Nejnověji zde proběhla rekonstrukce restaurace, kolaudovaná r. 1992. Nejvýraznějším motivem průčelí domu do Nerudovy ul. zůstaly oba štíty, kryjící nad 1. p. hloubkově orientované sedlové střechy. Nad hl. římsou zde probíhá parapetní zídka, nesoucí nástavce s dvojicemi orámovaných okének, sevřené pilastry a završené trojúhelnými tympanony s oválnými okénky a koulemi na bocích. Štítové nástavce svírají výrazná volutová křídla. pokračování popisu: viz DL Úroveň 1. p. nad plochým kordonovým pásem je nepravidelně pětiosá, členěná na bocích a uprostřed lisenami, s vloženými orámovanými okny, podloženými obdélnými parapetními výplněmi. Na levý meziokenní pilíř byla osazena vysoká kovová deska, připomínající pobyt Jana Nerudy v l. 1845-57. Pamětní deska, zhotovená podle náčrtu Viktora Olivy a modelu V. R. Smolíka, vytepaná F. Houdkem zde byla osazena péčí Spolku Menšího Města pražského r. 1895. V přízemí v druhé ose zleva je situován renesanční vstupní portálek s dřevěnými dveřmi a půlkruhovým nadsvětlíkem, jehož bosovaný pravoúhlý rámec je zatížen deskou. Nad ní je domovní znamení - reliéf dvou zlacených sluncí v boltcové kartuši. Zprava od vstupu do domu se otvírají krámcové portály s půleliptickými záklenky, s deskovými hlavicemi a klenáky. V levé ose je obdobný krámcový portál. Průčelí do Jánské - dvoupatrové, v patrech tříosé, s vysokou soklovou částí, s kamenným pravoúhlým portálem - člení dvě podokenní římsy a nad přízemím kordonová římsa. Šambrány jsou v 1. p. opatřené ještě nadokenními římsami. Jednoduchý pravoúhlý pískovcový portálek je umístěn i na dvorní straně zadního stavení, trojúhelné štíty hl. budovy ke dvoru zůstaly hladké. V suterénech zčásti zachovány renesanční klenby. Úroveň suterénu přední budovy odpovídá zhruba přízemí dvorního křídla. Přízemí dv. křídla má místnosti s valenými klenbami s výsečemi. Jeho vyšší podlaží zůstala většinou plochostropá. Klasicistní zadní dům má dvě dolní podlaží převážně pod segmentovými klenbami, horní zůstalo plochostropé. Podlaží spojuje jednoduché vřetenové schodiště. Místnosti hl. budovy jsou převážně klenuté (valené hřebínkové klenbami se styčnými trojúhelnými výsečemi, aj). Vřetenové dvouramenné schodiště do vyšších podlaží.