Dům, rovněž zvaný Menhartovský, je doložen již ve 14.-15. stol., v 16. stol. vyhořel, jediným pozůstatkem středověku je kamenný valeně klenutý sklep pod uličním traktem. Nad ním byl zřejmě ve dvou stavebních etapách postaven renesanční dům, který se zachoval včetně klenutých prostor přízemí a malovaných trámových stropů v 1. a 2. p. Renesanční vzhled uliční fasády je dochován pouze v přízemí a ve štítě, patra byla koncem 19. stol. upravena do dnešní podoby. Další obnova v l. 1940 a 1969. Jedná se řadový dům na obdélné kompletně zastavěné parcele, zastřešený sedlovou střechou kolmou k ulici. Uliční třípatrová fasáda je dvouosá. Parter je hladký, vpravo je půlkruhově zaklenutý portál v pravoúhlém kamenném ostění ukončeném přímou římsou a s dvoukřídlými dřevěnými výplňovými vraty. Vlevo je široké segmentově zaklenuté okno v pravoúhlém kamenném ostění. Ul. fasáda, zdobená bosovanými pilastry s hlavicemi, je ukončena hladkým atikovým štítem se zvlněným volutovým obrysem, s okénkem uprostřed. Okna jsou rámována šambránami. Dvorní fasáda je třípatrová, hladká, ukončená trojúhelným štítem. Dům je podsklepen valeně klenutými středověkými sklepy propojenými v renesanci s přízemím schodištěm. Dispozice přízemí je hloubkově dvoutraktová, vpravo je vstupní síň se schodištěm do pater, vlevo je místnost na celou hloubku domu. Síň novodobě přepažena příčkou. /podle: UPP-Malá Strana, ed. P. Vlček, Academia, Praha 1999/