Fasáda do Pohořelce má poněkud neobvyklou podobu, vzniklou postupnými přestavbami, z nichž každá zanechala na průčelí stopy. zvláštností je rovněž jakési "zarámování" fasády, jež stratiolo význam při odbourání pavlače. Okna dvoupatrové fasády mají nepravidelný rytmus (2+1+2+2), neobvyklá je rovněž mansardová střecha, pocházející jistě z doby po r. 1784. Jednotlivé detaily dnešní fasády však již mají romanticky novogotickou podobu. Stejně jako konsoly, které vynášejí přesah střechy. Nika s mušlí, kterou je koncha zakryta, připomínající raně barokní řešení, je patrně novotvarem z Bělského přestavby. Dvorní průčelí má okna lemována stuhovými šambránami, profilovanou korunní římsu a zachovanou mansardovou střechu, vykrojenou podle ustupující asymetrické střední partie. objekt není zcela podsklepen, sklepy tu vznikaly především v záp. polovině objektu kolem pův. hradební zdi. nejspíše vznikly během 1. pol. 17. stol. Zhruba v polovině objektu prochází (rovnoběžně s průčelím) mohutná zeď, jejíž konstrukci lze rozeznat bezpečně i v přízemí (v celé délce objektu) a dokonce i v 1. p., i když jen ve střední partii domu. Ve sklepení a v přízemí k této mohutné zdi přiléhají další masivní konstrukce, tvořící dnes jihozáp. čtvrtinu domu. lze soudit, že se zde nalézala vnitřní obranná věž hradby. V předním traktu je asymetricky umístěn průchod ke schodišti, s neprofilovaným kamenným portálkem při vstupu do sklepa. V někdejším prostoru hradební bašty lze valenou klenbu považovat za barokní. Zadní (jižní dvorní) trakt 1. p. s pův. barokní dispozicí (krom několika vložených příček) má vesměs pozdně renesanční či raně barokní klenby. Větší klenutá místnost 2. p. vznikla při pozdně barokní přestavbě. Je otázkou, zda zachovalé fabionové stropy pochází z pozdně barokní etapy, či jsou doplněny až J. Bělským. z pozdně barokní výstavby se zachoval krov mansardové střechy.