Bylandt - Rheidtovský palác

Areál paláce Bylandt Rheidtovského (pak Harbuval-Chamaré) tvoří vlastní palác a zahrada západně od objektu. Objekt je situován na místě dvou střed. domů a románského kostela sv. Michala se hřbitovem v severozáp. části dnešního městiště. Rozsáhlé stavební úpravy proběhly po r. 1580, kdy byl zrušen hřbitov a dům byl zapsán jako deskový. Před r. 1685 započala masivní raně barokní přestavba domu pod vlivem arch. J. B. Mathey. Kostel byl využíván do r. 1784. Pro 18. a 19. století nejsou zprávy o úpravách domu, novodobé zásahy nebyly významné. Palác zaujímá velkou parcelu nepravidelného půdorysu. Čtyřmi křídly svírá vnitřní nádvoří, západně leží zahrada, provázená po sev. straně samostatným křídlem. Hl. průčelí má nepravidelnou skladbu okenních otvorů vrcholící asymetricky dodatečně umístěnou altánovou nástavbou. Přízemí kryje rustika. Portál s polokruhovým vjezdem rámuje prosté pravoúhlé kamenné ostění. Okna přízemí mají barokní mříže. Okna v 2NP doplňují suprafenestry s šátky a trojúhelné frontony na konzolách. Fasádu ukončuje korunní římsa nesená vysokými konsolami. Věžovitý altán člení lisenové rámce a okna. Dvorní fasády nemají raně barokní charakter v plném rozsahu. Sev. křídlo je ve dvou etážích doplněno předsunutou zděnou pavlačí o dvou arkádách. Již. křídlo je shodné, ale v patře nahrazují arkády pravoúhlé lisenové rámce. Záp. křídlo je o patro vyšší. Vystoupením z linie průčelí a sanktusníkem se projevuje bývalý kostel integrovaný do stavby. Při sev. křídle obnovena studna. Zahradní fasáda záp. křídla hl. budovy i průčelí zahradního křídla mají novodobou úpravu. Zahrada se k paláci připojuje v úrovni druhého patra. Záp. barokní zeď zahrady je zvýrazněna uprostřed nikou s kašnou a barokním sousoším. Vpravo od niky je dvojice barokních putti. Terasovitou zahradu doplňuje nová kašna na místě původní barokní zdobená trojicí kachen. Podsklepena je pouze již. část uličního křídla. Uliční křídlo tvoří dvě historicky odlišné části. Již. část je ještě renesační, s pův. dispozicí a klenbami. Sev.s trojramenným pilířovým schodištěm a valenými klenbami s lunetami je barokní, porušená však pozdějšími vestavbami. Valená klenba s lunetami završuje i lichoběžný prostor krátkého sev. křídla. Již. křídlo má renesanční původ, tvořily jej původně dva prostory, narušené vložením novějšího schodiště. V záp. křídle, které má v důsledku stoupajícího terénu charakter suterénu, lze předpokládat zbytek konstrukce kostela sv. Michala. Také 2NP objektu je z větší části zaklenuto, přičemž klenby v již. části jsou opět renesanční, v sev. polovině barokní s pětibokými výsečemi. V jihozáp. nárožní místnosti hřebínky klenby vytvářejí síťový vzor. V sousedící chodbě je zachována křížová klenba zrušeného renesančního schodiště. Záp. křídlo je v patře plochostropé. V 3NP je zaklenuta pouze místnost odpovídající bývalému kostelu v severozápadní části. Valenou klenbu se styčnými výsečemi kryje freska z 1. pol. 18. stol. 4NP je v celém rozsahu plochostropé. Věžní místnost s dřevěným táflovaným stropem je vybavena zděným krbem a schodištěm, které vede do posledního vyhlídkového patra věže.