klášter karmelitánů u kostela sv. Havla

Bývalý klášter obutých Karmelitánů - kostel sv. Havla - býv. klášter čp. 539 Komplex bývalého kláštera s kostelem sv.Havla tvorí samostaný prostorový a stavební celek vysoké architektonické hodnoty. Komplex vznikl na míste románského farního kostela, fary, školy, hrbitova, obecní kuchyne a chlebného kotce. Kostel je gotický s barokní úpravou, klášter barokní s radikální prestavbou interieru ve 20. stol. Raně barokní novostavba (po 1671 ) podle návrhu Giovanniho Domenica Orsiho, novodobá úprava z l. 1935-38. Popis: kostel sv. Havla Nelze vyloučit že zde stával románský kostelík. Na poč. husitských bouří prešel do majetku podobojí až do r. 1627, kdy byl věnován obutým karmelitánum. Při kostele byl tehdy ješte hřbitov, budova školy, fary a jižne od kostela chlebné kotce a obecní kuchyne. Při výstavbě karmelu, došlo k přestavbe kostela, alespoň jeho věží a interiéru. V r. 1704 je ještě v gotické podobě - jako trojlodí se sedmibokým závěrem a pravoúhlými kaplemi po stranách chóru. Prestavba od P. I. Bayera. ke konci 2. desetiletí 18. stol. Veže si zachovaly úpravu ze 17. stol. Žádné závažnejší mladší úpravy nejsou doloženy. Orientovaná trojlodní basilika vychází z dispozice stredovekého chrámu, jehož základní konstrukce se dones ve hmote zachovaly, vcetne dvouvežového prucelí, k nemuž však byla pristavena zvlnená prucelní kulisa. Predstavená cást má charakteristické trojdílné vertikální clenení oddelené vzájemne zdvojenými konkávne projmutými pilastry. Vstupní portál s vraty má tvarosloví vrcholne barokní. V úrovni patra vysoké pulkruhove zakoncené okno. Nad vstupem štít se sochou sv. Havla (kopie), na atice a po stranách štítu je osm soch svetcu cástecne z dílny M.V.Jäckla - nekteré v kopii.. Veže kostela mají jednoduché clenení s lisenovými rámci a stuhovými šambránami oken - 17. stol. Již. prucelí je velmi prosté, clenené pouze kordonovým pásem. Sev. fasáda má stenu hl. lodi clenenou pilastry. Okna v nižší úrovni lemují profilované šambrány. Prízemí prekrývá nová výstavba s portálkem z doby kol. r. 1720. Hl. lod kostela je zaklenuta spolu s presbyteriem peti poli krížové klenby oddelenými pasy. Prostor mezi vežemi je zaklenut valene s lunetovými výsecemi. Klenba dosedá na prerušované kladí, nesené pilastry. Ty prekrývají puv. gotické oblé prípory, které byly objeveny v presbytári. Tam je též stredoveký opukový portálek s konsolami s listovým dekorem. V záp. prucelí je mezi veže vložena kruchta, s konkávne projmutým celem. Bocní lode a empory jsou od hl lodi oddeleny pulkruhovými arkádami. Ty jsou zaklenuty krížovými klenebami s pulkruhovými pasy. Kaple v podveži s puv. gotickou krížovou žebrovou klenby. Na vých. strane jsou ctvercové kaple s plackovou klenbou dole a valenou s výsecemi v úrovni oratore. Ve vyšších úrovních veže zbytky gotických lomených oken. Na pude hl. lodi (s barokním krovem) je videt fragment gotického záp. štítu, nad bocními lodemi jsou dobre patrny zazdívky šikmých špalet gotických oken, stejne tak zbytky gotických operných pilíru. K chóru po již. strane priléhá zimní sakristie zaklenutá valene s dvojicemi stycných (typove rane barokních) výsecí. Na východ od záveru kostela letní sakristie, zaklenutá neckove s koutovými výsecemi. Okna chrání mladší barokní mríže. Klenba s malbou - Kristus a poutníci nasedající na lod, v lunetách šest alegorií a emblému pripomínajících cinnost karmelitánského rádu. - býv. klášter Obutí karmelitáni získali kostel sv. Havla s farou a školou r.1627, k nim prikoupili chlebné kotce a obecní kuchyni.Na míste techto budov byl r. 1671 položen základní kámen kláštera. Stavba trvala do r.1704. Po zrušení rádu byly v prízemí umísteny krámce, v.1.p. krajkárská manufaktura a ve 2.p. byty. Provoz vyvolal r.1832 úpravy interiéru. K radikální promene došlo ve 30. letech 20. stol. Tehdy byly vnitrní konstrukce z vetší cásti nahrazeny železo-betonovými. Z puv. dispozice se zachovala jen vých. cást s refektárem a cást vnejších obvodových zdí. Dnešní objek je trojkrídlý, priléhající sev. krídlem ke kostelu sv. Havla. Až na novou úpravu parteru a strešních nadstaveb byla ponechána nebo obnovena rane barokní kompozice vnejších dvoupatrových fasád. Ve zvalbené streše se nad sdruženými okny uplatnovaly vikýre, dnešní jsou novodobé, do Rytírské ul. dodatecne vzájemne propojené souvislou radou oken. V západním prucelí byla fasáda porušena novým spojovacím mustkem, zde se v prízemí zachovalo jedno puv. okno s kamenným ostením naznacující tak puv. vzhled parteru. Puv. soucástí sev. novodobé nízké fronty je portálek mezi 7. a 8. osou a bocní vchod do kostela, pocházející z poc. 18. stol. Z puv. dispozice sklepení se zachovala pouze cást jihových. nároží, klenby ve vnejší obíhající chodbe jsou novodobé. Prostor pod refektárem byl dodatecne prohlouben a opatren novou plochou valenou klenbou. V prízemí této dispozici odpovídá pudorysne zajímavá vnejší chodba, zasahující svou valenou klenbou s trojúhelnými výsecemi do nove upraveného mezipatra, stejne jako klenba hl. refektáre. V býv. refektári se zachovala bohatá štuková výzdoba, v jejímž dekoru prevládají vavrínové lístky, andílcí hlavicky a postavy andílku, kvetinové girlandy, rozviliny. Doplnuje ji trojice nástropních maleb které vznikly snad až v l. 1730-40. Ostatní cásti býv. Kláštera jsou novodobé.