Kulturní památku areál zámku Petrovice tvoří tyto části: - zámek (hlavní budova s přiléhajícím SV křídlem, v nice hlavního průčelí socha sv. Floriána) - hospodářská budova 1 - hospodářská budova 2 - hospodářská budova 3 - zahradní terasa se schodišti - zahrada - brána do dvora - ohradní zeď se sgrafitem a nikou se sochou sv. Jana Nepomuckého - pozemky parc. č. 1, 2/1, 3, 4, 5, 10 Ostatní objekty na uvedených pozemcích tvoří prostředí kulturní památky ve smyslu § 14, odst. 1, § 11, odst. 2, nebo § 9, odst. 3 zákona č. 20/1987 Sb. Podrobnější historie a popis viz: doplňkový list. Historie areálu: Hlavní zámecká budova (označovaná též jako "Panský dům") stojí na místě starší středověké tvrze (vznik kladen do 14. stol., první písemná zmínka k r. 1489). Středověké konstrukce pravděpodobně částečně zachovány v suterénu a přízemí. Vlastníci Petrovic se v historii velmi často střídali. R. 1716 koupil Petrovice František Pacelli (Pecelius) z Adlersheimu. Pravděpodobně po tomto roce došlo k přestavbě staršího objektu, kdy byl dán základ dnešní zámecké stavby i přilehlého hospodářského zázemí. Vnější novobarokní fasády zámecké budovy vznikly pravděpodně někdy po r. 1861, kdy statek získal francouzský chemik Nicolas Bellot, spoluzakladatel žižkovské výrobny kapslí pro náboje Sellier a Bellot. Asi ze 2. poloviny 19. století pochází rovněž většina hospodářských objektů dvora. R. 1908 statek koupila Marie Antonie Gabriela Silva Tarouca a statek se stal součástí rozsáhlého průhonického panství. Od r. 1912 si zámek se dvorem pronajal L. Kolben. Od roku 1925 vlastnila areál rodina Dannerů. V l. 1927-1929 by zámek upravován a rekonstruován (mj. byla zřízena západní zahradní terasa s bazénem, do niky ohradní zdi byla osazena socha sv. Jana Nepomuckého). Po r. 1948 státní statek. Po r. 1989 dlouhodobý restituční spor. Areál bez využití. Popis: - Zámek (hlavní budova s přiléhajícím SV křídlem, v nice hlavního průčelí socha sv. Floriána): Vlastní zámek je situován v SZ části areálu dvora. Jednopatrová stavba obdélného půdorysu s atikovým polopatrem. Východní a západní průčelí zdůrazněno středními rizality završenými zdobnými štíty, rizalitově jsou zdůrazněna rovněž nároží. V nice východního průčelí byla umístěna socha sv. Floriána. Ve východním štítu původně hodiny. Na severní fasádě ve vysokém reliéfu postava sv. Jana Nepomuckého. Na západním průčelí reliéf Madony. Reprezentativní umělecky náročně zdobené neobarokní fasády (bosáž přízemí, pilastry, okenní šambrány, římsy, frontony, štuková výzdoba s akanty, mušlemi, festony, na štítech a atice mj. piniové šišky, čučky, vázy s figurami (andílků). Objekt je podsklepen (sklepy později využity a upraveny i jako kryt). Přízemí o dvou úrovních je částečně klenuté. Ve středu dispozice je schodišťový prostor. Patro plochostropé. V interiérech dochován mj. soubor dveří, dřevěné podlahy, aj. Na SV přiléhá k hlavní zámecké budově patrové křídlo (údajně kuchyňské). Dvorní průčelí je pětiosé. Okna s profilovanými šambránami, klenákem, podokenní římsou a dekorativním parapetním pásem. - (Hospodářská) budova 1: Patrová stavba na protáhlém obdélném půdorysu. Navazuje na SV zámecké křídlo a severním průčelím se obrací do arelálu hřbitova a kostela sv. Jakuba Většího. Dvorní průčelí třináctiosé. Střecha je sedlová. Budova sloužila pravděpodobně též k bydlení, pochází asi z 2. pol. 19. stol. nebo poč. 20. stol. - Hospodářská budova 2: Objekt obdélného půdorysu. Označován jako konírna či kočárovna. Částečně klenuté interiéry Zástavba na místě doložena na plánu Stabilního katastru r. 1841. - Hospodářská budova 3: Rozsáhlý celkem trojkřídlý objekt na půdorysu ve tvaru písmene "U". Křídla jsou jednopatrová (hlavní západní křídlo vzhledem ke klesajícímu terénu se zvýšeným přízemím). Objekt pochází z 2. poloviny 19. století zahrnoval stáje, chlévy ("kravín", "konírnu", "volárnu") částečně asi i úředniské prostory. Interiéry klenuté (hodnotný zejména klenutý trojlodní prostor hl. západního křídla). - Zahradní terasa se schodišti: v zahradě před západním průčelím zámku. Původně zábradlí s balustrádou. Vznik ve 20. letech 20. stol. - Zahrada: rozsáhlá zahrada ve svahu SZ a Z od zámku s dvorem. V současné době značně zanedbaná, nepřehledná s množstvím náletových dřevin. - Brána do dvora: Historizující romantická (neogotická) stavba z 19. století. Brána navazuje na h.budovu č. 1. Po stranách vlastní brány jsou plné oktogonální věže (věžice) v horní části s drobnými hrotitými okénky. Nad průjezdem je římsa s lunetami, v patě lunet motiv žaludu. Mezi věžemi probíhá nad římsou zídka s cimbuřím. Na západní straně v mase zdiva proražen průchod pro pěší. - Ohradní zeď se sgrafitem a nikou se sochou sv. Jana Nepomuckého: zeď je situovaná mezi hlavní zámeckou budovou a hosp. objektem č. 2. Ve zdi je prolomen vstup ze dvora do zahrady, jižně od vstupu je na straně do dvora nika. Nika i vstup mají obdobně řešené rámování s pilastry a frontonem s mušlí. Nika završena konchou (v konše ve štuku ztvárněny jako atribut mučednické palmy). Horní část zdi do dvora je zdobena sgrafitem s rostlinnými motivy. V nice byla umístěna pískovcová socha sv. Jana Nepomuckého (údajně zde byla osazena 27. 7. 1929, původně byla prý umístěna na jiném místě Petrovic, podle jiných zdrojů byla socha (kopie?) zhotovena na náklady Zdeňka Dannera ve 20. letech 20. stol.?). Socha se na místě nenachází.