zvonice

Zvonice je hranolová, mírně se kónicky zužující věžovitá stavba čtvercového půdorysu s fasádami členěnými výrazně plasticky vystupujícími architektonickými články, které vnější plášť zvonice dělí do tří částí (plochy a lizénové rámce jsou omítnuty bíle, sokl, římsy a frontony v okrovém tónu). Spodní soklová část, členěná lizénovými rámci vyrůstajícími z mírně předstupujícího soklu, je na severovýchodní straně prolomena pravoúhlým vstupem a na protější straně hlubší segmentově zaklenutou nikou, do níž je vložena obdélná, nahoře segmentově tvarovaná mramorová pamětní deska se jmény a orámovanými fotografiemi obětí 1. světové války. Na obou bočních stranách jsou plochy v lizénových rámcích prolomeny mělkými pravoúhlými nikami. Střední etáž průčelí zvonice, členěná vpadlinami tvaru horizontálně orientovaného obdélníka, odděluje od soklu masivní kordonová římsa, ze které na všech stranách vyrůstají trojúhelníkové frontony, opatřené krytinou. Horní zvonicové patro odděluje opět masivní kordonová římsa krytá bobrovkou. Průčelí zvonicového patra, členěná opět lizénovými rámy, jsou prolomena na všech stranách půlkruhově zaklenutými okenními otvory s kovanými mřížemi z pravoúhle se protínajících tordovaně stáčených prutů. Vyložená korunní římsa má na jihovýchodní straně dochovanou náročnější profilaci z oblounů a výžlabků, která byla na ostatních stranách setřena novodobou simplifikující úpravou. Střecha je stanová s námětky krytá pálenou bobrovkou, do vrcholu stanu je vetknut kovaný kříž se zakončením břeven kruhového tvaru. Interiér je otevřený bez pater až k trámové konstrukci zavěšení zvonu, ze kterého zbylo (in situ) pouze torzo dřevěné hlavy. Nad zvonovou konstrukcí je šachta zvonice oddělena od prostoru krovu prkenným stropem.