dům

Hloubkově orientovaná parcela domu je situována v jižní frontě Malého náměstí (po demolicích sousedních domů tvoří jihozápadní roh). Exteriér: Jedná se o pozdně klasicistní objekt s náročně řešenými průčelími do Malého náměstí a ve směru ke kostelu sv. Jakuba. Dům založený na obdélném půdoryse je zděný z cihel a hladce omítaný. Pultová střecha je nad severním nárožím zvalbená. Jako krytina jsou použity vláknocementové šablony šedočerného odstínu, sedlová střecha se čtveřicí vikýřů (tři ve východním průčelí, jeden v severním). Severní průčelí obrácené do náměstí je tříosé, v prostřední ose v přízemí je situován vstup do původního krámu, dnes kavárny. Fasáda je členěna horizontálně soklem z pískovcovcových kvádrů, kordonovou římsou a korunní římsou se zubořezem. Vertikální členění je provedeno v každém podlaží pilastry s toskánskými hlavicemi. Okenní otvory jsou orámovány profilovanými šambránami a podokenními římsami. Okna jsou dvojitá, dovnitř a ven otevíravá, dvoukřídlá osmitabulková. Vstupní portál je pískovcový, jednoduché profilace s výraznou nadedveřní římsou, nesenou dvojicí masivních konzol. Na venkovním líci jsou osazeny původní dvoukřídlé železné dveře, na vnitřním líci nové dřevěné dvoukřídlé dveře s prosklenou horní částí. Východní průčelí, orientované ke kostelu, je sedmiosé. Členění fasády, podoba okenních otvorů a vstupních portálů je obdobná jako u severního průčelí. V přízemí je ve čtvrté ose zprava umístěn hlavní vstup do objektu. Na vnitřním líci vstupního portálu jsou osazeny dřevěné dvoukřídlé šestikazetové dveře, pocházející patrně z doby výstavby domu. Horní čtyři kazety jsou zdobené paprsčitými motivy, spodní okraje křídel jsou ve tvaru patek pilastrů a klapačka ve tvaru pilastru s hlavicí. Ve druhé ose zleva v přízemí jsou ve vstupním portálu na vnějším líci osazeny železné dvoukřídlé dveře. Okno v přízemí v první ose zprava je slepé, v okenní špaletě v první ose zleva je osazena jednoduchá kovová mříž. Jižní průčelí je hrubě omítnuté, v úrovni 1. patra je novodobé druhotně proražené jednoduché dvoukřídlé dvoutabulkové okno osazené na vnitřím líci. Podkrovní prostor je osvětlen dvojicí jednoduchých segmentově zaklenutých oken a jedním malým kruhovým oknem nad nimi. Západní průčelí má délku dvou os východního průčelí. Ke zbylé části přiléhá sousední dům č.p. 142. V úrovni 1. patra je vstupní otvor vedoucí dříve na zaniklou pavlač se suchými záchody a dvojité ven a dovnitř otevíravé dvoukřídlé dvoutabulkové okno. Půdní prostor je osvětlen jedním jednoduchým oknem. Interiér je v suterénu a přízemí klenutý, v 1. patře a podkroví plochostropý. Jádro dispozice přízemí tvoří vstupní síň, přístupná z východního průčelí, zaklenutá valenou segmentovou klenbou, na jejímž konci jsou schodiště do patra a do sklepa. Podlaha síně je tvořena obdélnými pískovcovými deskami. Na sever od síně dvě místnosti někdejšího krámu, dnes kavárny. První z místnosti osvětlená dvojicí oken je zaklenutá valenou klenbou se dvěma cihlovými pasy a v západní třetině je dodatečně vydělená prostora, sloužící dnes jako sociální zázemí. Druhá místnost s jedním oknem má obdobnou klenbu a vstup z náměstí (viz. popis severního průčelí). Podlahy obou prostor jsou novodobé, keramické. Na jih od síně je v předním traktu zhruba čtvercová komora (dnes dílna), ve středním traktu úzká chodba a v zadním traktu menší obdélná komora. Dále na jih se nacházejí přistavěné prostory - vstupní síň zaklenutá valenou klenbou, s dlažbou z pískovcových desek (v zadní části betonová). Ze síně je přístup do komory s obdobnou klenbou s cihlovým pasem, a pískovcovou dlažbou, v níž je poklop se vstupem do valeně klenutého sklípku. Schodiště do patra je z kamenných pískovcových stupňů a je vedeno rovně na malou podestu, nad níž je v obvodovém zdivu nika patrně na sochu. Od podesty probíhá schodiště vlevo jižním směrem a následně se rozděluje na dvě větve směrem jižním a východním. Východní větev ústí do síně, z níž byl přístup do obou polovin patra, původně patrně dvou bytů. Na konci schodiště se nacházejí dřevěné dvoukřídlé dveře s plnou dolní částí a prořezávanou horní částí bez zasklení. Síň je předělena tenkou příčkou s jednokřídlými dveřmi. Na sever od síně se nachází místnost osvětlená dvojicí oken s dřevěnou podlahou a plochým omítnutým stropem. V zadním traktu je vydělena koupelna s nikou v obvodovém zdivu. Severní část dispozice uzavírá obdélná místnost s dřevěnou podlahou, plochým omítnutým stropem a osvětlená jedním oknem z východu a trojicí oken ze severu od náměstí. Ze síně je dále přístup dvoukřídlými kazetovými dveřmi do obdélné místnosti osvětlené jedním oknem, s dřevěnou podlahou, omítnutým stropem a nikou v západní stěně. Stavební vývoj: Pozdně klasicistní dům z počátku 50. let 19. století, rozšířen po požáru v r. 1858. Autor není znám. Parcela byla zastavěna nejpozději ve 2. polovině 17. století, po roce 1820 je jako součást usedlosti zmíněn dům (velmi pravděpodobně dřevěný - ještě na stabilním katastru z r. 1843 je označen žlutě - spalný materiál), chlév a zahrádka. Současný objekt byl postaven jako novostavba kolem poloviny 19. století, podle železnobrodských kronikářů v r. 1853. V r. 1858 údajně vyhořel při požáru šířícím se z nedalekého Doleního mlýna (údaje čerpány z SOA Jablonec n. N., Pozůstalost F. Sochora, inv. č. 153, karton 12). Požár byl patrně podnětem k přestavbě a rozšíření domu o dvě okenní osy směrem k jihu. Zprávu o požáru by mohl dokládat nález části ohořelého trámu při rekonstrukci střechy v r. 2005. Z dalších významnějších úprav je třeba zmínit výměnu původní střešní krytiny - břidlice za azbestocementové šablony a zrušení původních střešních vikířů, provedenou patrně v r. 1959, nebo krátce poté (Stavební úřad Železný Brod). V r. 2002 byla provedena adaptace severní části přízemí na kavárnu s nepatrnými dispozičními úpravami (sociální zařízení). V r. 2005 byla provedena oprava havarijního stavu krovu, vybudování čtyř vikýřů a výměna krytiny a části bednění.