Stavbu na svém lomnickém panství inicioval kníže Kamil Rohan. Nedatované plány dodané ke stavebnímu povolení, ke kterému došlo 6. května 1868, jsou signovány Josefem Pruvotem, stavitelským správcem na Sychrově. Objekt byl mezi lety 1899-1908 rozšířen o přístavbu, která objekt protáhla západním směrem a narušila tak jeho symetrickou koncepci. Plány předložené ke stavebnímu povolení, které bylo uděleno 28. března 1899, jsou signovány stavitelem V. Karnoldem a datovány 14. březnem 1899. Stavba byla započata 3. dubna 1899 a ukončena 15. května 1900, povolení k užívání uděleno 21. května 1900. V roce 1936 byl objekt opatřen novou omítkou, znovuzřízen balkón a došlo k nátěrům dveří a oken. Stavební dozor nad těmito pracemi vykonával architekt Václav Frýda z Jilemnice. Mezi lety 1952-1953 došlo k úpravě bytových jednotek a adaptaci dvorního domu, u kterého byla v roce 1963 zřízena podkrovní místnost prosvětlená vikýřem. Rozsáhlejší rekonstrukcí objekt prošel mezi lety 1964-1966, kdy byly adaptovány čtyři bytové jednotky, vyměněna okna (za stejné velikosti a konstrukčního řešení), původní břidlice vikýřů nahrazena eternitem a fasády opatřeny břízolitovým nástřikem ve světle okrovém odstínu. Lovecký zámeček obklopený výsadbou cizokrajných dřevin a rybníkem ve dvorní části doplňují hospodářské budovy postavené na půdorysu písmene L, na které se nevztahuje památková ochrana. Kromě ustájení dobytka, koní a stodoly se zde nacházela kancelář (část objektu byla později upravena na bydlení). Částečně podsklepený patrový objekt zámečku se sedlovou střechou byl postavený na obdélném půdorysu. Výraznými prvky, které určují jeho typický architektonický výraz odkazující k alpským stavbám, jsou fasádám předsazené dřevěné konstrukce náročného řezbářského provedení s balkóny. Jedna z nich posazená na tordovaných sloupcích se nachází na severním průčelí a tvoří vstupní „rizalit“ ukončený výrazným štítovým vikýřem. Druhá se nachází na východním štítovém průčelí a je posazena v úrovni patra na konzolách. Východní průčelí zdobí vyřezávané přesahy trámů a lišty štítu. Dvorní jižní průčelí je nezdobené, pouze opatřené předstupující nově obnovenou předsíní. Fasády posazené na podezdívce s kamenných štuků dále člení patrová římsa a pásky kolem oken. Okna jsou špaletová, ven a dovnitř otvíravá respektující původní řešení. Nad vstupem se nachází rohanský litinový erb. Střechu původně krytou břidlicí, dnes plechovými šablonami prostupují výrazné komíny se zdobnými hlavami a na dvorní straně sedlové vikýře. Krov je vaznicový s ležatými stolicemi. Ve sklepě se nacházejí valené křížové klenby s trojbokými výsečemi. Objekt je přístupný po předloženém kamenném schodišti. Na průchozí chodbu přízemí ze severozápadu navazuje schodiště (do sklepa kamenné, do patra dřevěné). Chodbu, která se lomí a pokračuje západním směrem, dále obklopují obytné místnosti. Půdorys patra respektuje přízemí. Dřevěné vstupní dveře a především dveře patra představují intaktně dochovaný soubor vysoké umělecko-řemeslné úrovně. Jejich řezbářská výzdoba a kování s rostlinnými motivy, především dubovými ratolestmi a ostrvemi podtrhuje funkční náplň objektu. Některé dveře jsou opatřeny nadsvětlíkem, z nich několik je vyskládáno z barevných skel. Za pozornost stojí i přikládací dvířka na chodbách. V obytných místnostech, které nebyly přístupné, mají být dochovány kazetové stropy s geometrickým členěním, zdobené bohatě profilovanými latěmi a rozetami.