Obecní dům

Obecní dům novobarokně-secesní budova navržená Antonínem Balšánkem a Osvaldem Polívkou v l. 1906-11. Historie: 5. ledna 1903 rozhodl sbor obecních starších o vypsání soutěže na stavbu Reprezentačního domu obce pražské (Obecního domu) na téže parcele. Porota soutěže udělila v březnu 1903 tři stejné ceny A. Balšánkovi, Josefu Pospíšilovi a týmu Alois Dryák - Tomáš Amena. Po neúspěšné užší soutěži mezi těmito architekty a po žádosti Měšťanské besedy, aby do nové budovy byl vtělen Polívkův plán koncertní síně, zadala městská rada 14. 8. 1903 projekt Obecního domu Balšánkovi a Polívkovi. Popis: Do čtyř křídel domu na půdorysu nepravidelného kosodélníku je vkomponováno páté vnitřní křídlo obsahující koncertní síň. Obvodová křídla mají dvoutraktové dělení přecházející místy v trojtrakt. Dům má dvoupodlažní suterény. Je zděný, v konstrukci se však již uplatňují kovové (střechy) a železobetonové prvky. Kryjí ho mansardové střechy, skleněné kupole s lucernami ve tvaru hradů, shedové skleněné přístřešky. Do přízemí šestiosého levého křídla umístili architekti kavárnu, do sedmiosého pravého křídla francouzskou restauraci. (pokrač). První patra obsahují salóny, do zaoblených mansardových střech jsou vloženy výstavní sály s horním osvětlením. Na průčelích jsou jako členící a tektonické prvky použity štukované pilastry s reliéfními medailóny místo hlavic, ve kterých sochaři Josef Pekárek, Augustin Zoula, Josef Pikart a Antonín Štrunc znázornili typy českých krojů. Vchodem pod markýzou na nám. Republiky vstupujeme do oktogonálního, kupolí s lunetami zaklenutého prostoru přijímacího vestibulu, který po stranách zdobí ležící ženské figury Fauny a Flóry od Bohumila Kafky. Vlevo vedou pův. secesní dveře do kavárny, obdélného plochostropého prostoru s nikou a pódiem proti vchodu. V nice stojí světelná fontánka od O. Polívky s plastikou Nymfy od J. Pekárka. Stěny kavárny jsou obloženy dřevem, s drobnými intarziemi v nice; pův. zařízení tvoří secesní lustry, nástěnné a nástropní malby, mosazné hodiny, kování na galerii v příčné ose kavárny, zrcadla, stolky s mramorovou deskou, zabudované polstrované lavice s opěradly. Vpravo z vestibulu vstupujeme do obdélné plochostropé síně Francouzské restaurace, jejíž prostor, otevřený do bočních galerií, je vzadu palladiovským obloukem oddělen od vyvýšeného salónku v rohovém (sev.) risalitu. (více k interiéru viz literatura).