Svatohaštalská farní škola tvořila se sousedním domem až do roku 1741 jeden stavební celek. Nejstarší písemná zmínka je z r. 1374, r. 1404 byl dům rozestavěn a lokalizován na hřbitově sv. Haštala. Gotickou etapu dokladuje gotická cihelná obvodová zeď s obdélnými i lomenými okny s ostěním z tvarovek na JZ straně domu, gotická je také SZ cást až do 1. patra, stejně jako sklepy. V roce 1620 prodala Voršila Škrétová Šotnovská ze Zázvořic tento dům zvaný Stará barevna úředníkům záduší sv. Haštala a ten byl neprodleně přestavěn na školu. V r. 1689 byla škola postižena francouzským požárem, v r. 1713 byla východní část přeměněna na faru a přestavěna. Funkční úpravy proběhly r. 1741. Po r. 1787 byl zadní díl hřbitova přeměněn na zahradu. V r. 1826 bylo přistavěno druhé poschodí. Dvojposchoďový dům na obdélném půdorysu s dvorkem před JV hlavním průčelím a obklopený malou zahrádkou, vymezenou vysokou cihlokamennou zdí, částečně gotického původu. Vchod v ohradní zdi je pulkruhový v pravoúhlém omítkovém rámu s vykrojenými rohy. Fasáda je zcela prostá, završená profilovanou římsou, okna jsou rámována pásovými šambránami s uchy. Na JZ štítě domu je patrná zděná gotická zed s patrnými lomenými okny. Interier: Vchází se úzkou poloelipticky zaklenutou chodbou s pětibokými výsečemi. V levé stěně chodby jsou odhaleny dva pravoúhlé a jeden polokruhový pískovcový portál na nestejné úrovni. Přední část přízemí je zaklenuta křížovými klenbami, zadní část klenbami valenými. Schodiště je jednokřídlé, chodba patra má strop s výrazným fabionem a zrcadlem.