Jednopatrová, částečně podsklepená budova na nepravidelném, velmi komplikovaném půdoryse s delší osou ve směru jih-sever, situovaná mezi továrnou a domkem správce, obrácená podélným východním průčelím do ulice K. H. Borovského a západním, vstupním průčelím do parku. Střecha na velké části objektu je sedlová, v parkové části s vikýři, krytá novodobými taškami, s výjimkou jižní partie, která má ploché zastřešení. Vilu je možné v půdoryse pomyslně rozdělit na 3 části. Severní, nejširší část, kolmá k podélné ose celého objektu, obsahuje zbytky nejstarší částí domu postaveného brzy po roce 1902. K ní přiléhala užší podélná část, která však byla, soudě z dobových fotografií, často stavebně upravována a má linii průčelí dnes, v pohledu ze zahrady, mírně ustoupenou do pozadí. Západní krátký jednotrakt je stylově odlišný; charakterizuje jej jednoduchá fasáda s cimbuřím na koruně zdiva a ploché zastřešení. Z pohledového hlediska je značný rozdíl mezi fasádou z ulice K. H. Borovského a dalšími stranami. Jednoduchá, stylově nejednotná uliční fasáda tvoří velký protiklad k ostatním stranám, které jsou provedeny v romantickém stylu evokujícím anglické cottages; fasádě z červeného cihlového zdiva v kombinaci s režným kamenem dominují arkýřové, v půdoryse pětiboké rizality, velká sdružená okna v profilovaném kamenném ostění a polygonální věž s cimbuřím. Východní fasádu (z ulice K. H. Borovského) lze pohledově rozdělit na starší severní a mladší jižní část. Severní hladkou fasádu zdůrazňuje mírně předstoupená boční štítová část (pozůstatek nejstarší části domu). Patrovou budovu ukončenou sedlovou střechou osvětluje 6 os obdélných oken (2 ve štítové partii a 4 ve střední) se zaobleným ostěním, dosedajících v přízemí na sokl z režného pravidelně opracovaného kamene a horizontálně člení profilovaná kordonová římsa. Ve druhé okenní ose střední partie předstupuje balkonek vynesený na mohutných krakorcích. Fasádu završuje výrazná profilovaná kamenná římsa trojúhelného štítu. Ze střechy vyrůstá komín, provedený v kombinaci červených cihel a nepravidelně opracovaného kamene, který jako jediný odkazuje ke vzhledu vily z parkové strany. Jižní část fasády je nápadná svým romantizujícím pojetím navozujícím pseudogotický dojem, kontrastním oproti starší části. Hladkou fasádu završuje cimbuří z režného nepravidelného kamene, dosedající na korunní profilovanou římsu zdůrazněnou nízkým pásem z červených cihel, a plochá střecha. Vertikální i horizontální členění zajišťují tři osy oken dosedající v přízemí na sokl provedený z pravidelně opracovaného režného kamene. První okenní osu od středu tvoří pouze jedno vysoké pseudogotické okno, osvětlující schodiště, s výrazným kamenným profilovaným ostěním a obdélnou suprafenestrou vyskládanou z kamene. Druhá a třetí osa oken se zaobleným ostěním je v přízemí menší, čtvercová a naopak v patře obdélná, mohutná, rámovaná svislými, kamennými žebry, spuštěnými z cimbuří, ukončenými těsně pod okny drobnými konzolkami. Na jižním konci přiléhá k fasádě nízký hladký přístavek sahající do výše poloviny 1. patra. Tato část, pohledově se nejvíce uplatňující od továrny, je z této strany členěná pouze soklem a korunní římsou a završená novodobě upraveným cimbuřím. Severní fasáda je rovněž pohledově složená ze dvou částí – jednoduché starší a mladší, tvořící mohutný štítový rizalit. Strohou fasádu starší části člení dvě osy obdélných oken se zaobleným ostěním a završuje kordonová římsa. Novější štítové části dominuje horizontální členění. Mohutné pásy trojdílných pseudogotických oken s kamenným profilovaným ostěním dosedají na široké pásy z pravidelně opracovaného kamene. Štít z červených cihel, oddělený vizuálně od patra betonovým pásem zdůrazněným nárožní režno-cihlovou bosáží, prolamuje trojdílné okno s jednoduše profilovaným kamenným ostěním. Nejednotnost fasády zceluje masivní profilovaná římsa lemující trojúhelný štít. Její provedení odpovídá korunní římse na průčelí obráceném do ulice K. H. Borovského. Nejzajímavější západní fasáda, obrácená směrem do parku, má romantizující charakter. Opět je možné ji vizuálně rozdělit. Pro rozsáhlejší severní partii jsou převažujícím stavebním prvkem červené cihly v kombinaci s režným kamenem. Tato partie je charakteristická nápadnými stavebními prvky, jako jsou mohutné rizality s velkými okny, polygonální věž a završení segmentovou střechou s vikýři z červených cihel s nárožní kamennou bosáží, zatímco kratší jižní část s cimbuřím je víceméně totožná s uličním pohledem. Obě tyto části se navzájem protínají, a to v partii čtvrtého rizalitu, který je namísto sedlového zastřešení s vikýřem ukončen plochou střechou s cimbuřím. Severní partii na půdoryse písmene L člení čtyři trojdílné rizality s pásy mohutných sdružených oken s profilovaným kamenným ostěním dosedajícím na široké kamenné pásy. Krajní předstupující část završuje štít s římsou a kamennou nárožní bosáží. Rizalit v této části nese balkon umístěný ve štítě, přístupný francouzským oknem z podkroví. Okno rámuje kamenné profilované ostění vybíhající nad střední partií do půlkruhu. V koutě, tvořícím vnitřní úhel písmene L, je umístěna polygonální věž z červených cihel s nápadným širokým soklem z nepravidelně opracovaného režného kamene a s bosáží ze světlých cihel, zakončená ochozem s cimbuřím a úzkou vnitřní věžičkou s hodinami. Schodiště uvnitř věže osvětlují drobná obdélná okna s kamenným profilovaným ostěním. Vedlejší vstup, umístěný vedle věže v samém koutě kratší části písmene L, umožňují dřevěné jednokřídlé dveře v jednoduchém kamenném portále se segmentovým zaklenutím a segmentovou supraportou. Obě zaklenutí tvoří mohutné články z hladkého kamene, lemovaného v případě supraporty úzkou páskou. Dveře jsou zdobeny kováním tvořeným třemi pásovými závěsy v polovině rozdělenými ve tři linie zakončené kovanými trojcípými květy a doplněné oboustranným zavinutím s koncovými rozetami. Novodobá klika je vsazena v původním kovaném štítku. Průhledové okénko chrání předsazená kovaná síťová mřížka. Hlavní vstup je velmi nenápadný, umístěný ve střední části čtvrtého rizalitu a tvořený dvojitými dřevěnými dveřmi v jednoduchém portálku s obdélnou supraportou. Hladkou fasádu jižní partie člení dvě osy pravoúhlých oken vertikálně oddělených nápadným pilířem z červených cihel v kombinaci s režným kamenem, dosedajících v přízemí na kamenný sokl. Stejně jako z pohledu z ulice i zde rámují okna v patře svislá kamenná žebra, spuštěná z cimbuří a podchycená těsně pod okny drobnými konzolkami. Nízký přístavek, zmíněný při popisu uliční fasády, se v místě jihozápadního nároží a na jihu pohledově významně uplatňuje, a to hlavně díky nízké předsíňce s polygonální věží při jihozápadním nároží. Hladkou jižní fasádu prolamuje zdvojené obdélné okno v patře a jednoduché v přízemí, obě rámovaná ostěním z kamenných pravidelných kvádrů. Nízkou vstupní předsíňku, provedenou v tmavém nepravidelně opracovaném kameni, kryje pultová stříška. Vstup umožňují pravoúhlé dvoukřídlé dveře osazené v portále s hladkým kamenným ostěním rámovaným drobnými obdélnými okny s kamennými hladkými šambránami. Jihozápadnímu nároží dominuje polygonální věž cihlovo-kamenného provedení, zakončená cimbuřím. Věž je poměrně nízká, jen o málo převyšující vlastní budovu. V nároží je umístěn půlkruhově zaklenutý vstup na točité schodiště. Z jižního pohledu je zřejmá velká členitost stavby; jsou patrné různé výšky i typy střech, půdorysná nejednotnost a komplikovanost a stavba připomíná romantizující zámeček. Zdánlivé rozdělení půdorysu vily na tři části (severní, střední a jižní část) zrcadlí i pomyslné funkční rozdělení domu na reprezentační sekci v severním křídle, pracovně-soukromou zónu ve středním a pravděpodobně obslužnou sféru v jižní části, kde se nacházely i skromné místnosti pro služebnou v domě (krajní část křídla je stavebně oddělena). Hlavní vstup vede v ose čtvrtého rizalitu ve střední části objektu do předsíně. Odtud je přístupné hlavní dvouramenné schodiště i místnosti jižního a severního křídla, navzájem propojené enfiládou zakončenou vstupem do provozní chodbičky severního křídla. Reprezentační trakt je přístupný vchodem umístěným vedle věže. Přízemí a patro této části je pak propojeno točitým schodištěm situovaným ve věži. Obě schodiště ústí do hlavní chodby patra, odkud je možné vstoupit do soukromých i reprezentačních prostor. Třetí vstup v jižní partii domu zpřístupňuje pouze dvě místnosti přízemí a patra, určené snad jako skromný byt služebné či správce objektu. Velmi překvapivý je vzhled interiérů domu, které – přesto, že vznikly v roce 1940 – jsou směsicí historizujících stylů. V přízemí, ve střední části domu jsou táflované místnosti s kazetovými geometrickými stropy, připomínající zámecké interiéry (např. buquoyská úprava hradu Rožmberka). Místnosti 1. patra, kde byly původně umístěny ložnice majitelů, lze charakterizovat jako pseudobarokní. Velmi honosně je pojaté severní reprezentační křídlo. Přízemní, pseudorokokovou místnost zdobí mj. bohaté štukové stropy. Místnost druhého patra, pojatá ve stylu novorenesance, je vybavena rozměrnou knihovnou, pseudorenesančními dveřmi a okenními vitrážemi. Mnohé místnosti doplňují imitace krbů vždy provedených ve slohově patřičném stylu. Součástí interiéru jsou také řemeslně kvalitně provedené okenní kličky a dveřní kliky a kování, stylově rovněž napodobující různá období. Podlahy kryjí ve většině místností vlýskové parkety z 2. poloviny 20. století. V tomto období proběhly také adaptace místností na kanceláře. Novodobě bylo upraveno hygienické zařízení a kuchyně. Zřejmá je úprava původně dřevěného zábradlí hlavního schodiště nahrazeného kovovým. Zcela novodobě byly adaptovány místnosti jižní části budovy. Sklepy, přístupné z prostor při schodištích, jsou pod jižním křídlem a částečně – pod rizalitem křídla severního. Nad severním křídlem je sedlová střecha nesená jednoduchým krovem, jehož vazby tvoří vždy pouze dvojice krokví spřažených hambalkem. Nad středním traktem je poněkud odlišná konstrukce krovu sedlové střechy. Vznikla ponecháním asi dvou třetin krovu sedlové střechy staršího domu. Tento relikt byl upraven vyřezáním částí krokví na západní straně a zapojením ponechaného torza do konstrukce krovu mladší sedlové střechy s vyšším hřebenem a větším rozponem. Torzo staršího krovu sestává pouze z krokví podepřených bočními stolicemi. Mladší část krovu má krokve navíc sepnuté hambalky a je rovněž podsazena svislou stolicí. Jižní část domu je krytá plochou střechou.