sýpka

Špýchar je součástí původní usedlosti s volnou trojstrannou zástavbou dvora, přičemž obytné stavení je zcela novodobě přestavěno a cihelná stodola z konce 19. století s historizujícím pojetím fasády je mladším doplňkem celku. Špýchar je drobné roubené obílené přízemní stavení ve štítové orientaci, se sedlovou střechou krytou bobrovkami na husté laťování. Vnitřní dispozice je dvoudílná, v přední části komora se zvýšenou podlahou a vstupem z visutého zápraží, na něž navazuje vnější obedněné dřevěné schodiště do podkroví. Nad vstupem a sousedním okénkem je zachována dřevěná profilovaná římsa, vstupní dveře mají rámovou konstrukci s výplněmi šikmo skládanými do kosočtverce, s plochými kovanými hřeby.. Zadní část je snížená, se vstupem v úrovni terénu (nadpraží má sedlový tvar, dveře jsou jednokřídlé, bedněné na sraz). Oba vstupy i okénko do vyšší komory jsou orientovány do dvora, ostatní průčelí jsou bez otvorů. Roubení přední části je provedeno z trhanic, kdežto zadní část z menších profilů trámků, na zadní straně patrný ohořelý dělící sloupek. Štít, nesený patrně původně předsazenými zdobenými krakorci, má bednění z širokých, lištami překrytých prken členěn na dvě šikmo ve spádu bedněné části se svislou dělící lištou, do nichž je vloženo středové, téměř čtvercové pole se svislým bedněním. Na zadní straně směřující do zahrady jsou zřejmé stopy po požáru, který měl za následek odřezání původních čel stropních trámů. Krov nepůvodní, z doby po požáru v 19. století. Stropní trámy nad zápražím na dvorní straně mají oblé zakončení se skrojenými hranami, mezi dvěma trámy otvory holubníku. Exteriér vhodně doplňuje popínavá zeleň. Zadní štít ze svisle kladených překládanách prken má ve vrcholu kvadrilobický vyzírek.