Volně stojící budova na zhruba obdélném půdorysu s bočními risality. Hlavní průčelí do náměstí 2 patrové, zvýšené přízemí, střední část v šíři 7 okenních os mírně ustupuje. Před ni představen balkon, nesený 6 pilíři, pod ním jsou 3 pravoúhlé vstupy. Mezi 1. a 2. p. průběžný figurální vlys s tematikou z hornické práce. Před balkonem představeno nástupní schodiště. Boční fasády člení pásy a profilovaná okenní ostění. Střecha valbová, krytá eternitem. Hornický dům byl postaven v letech 1923-1924 podle návrhu architekta Rudolfa Welse. Prostředky na stavbu byly získány z tzv. uhelného fondu (10% podíl z čistého výtěžku dolu) a z haléřového fondu, který vznikl ukládáním drobných haléřů z výplat a z prodeje jednokorunových poukázek tzv. cihel. Dne 4. října 1925 byl Krajský hornický dům (Bergarbeiterkreishaus) slavnostně předán sociálnědemokratické Unii horníků a hornictvu falknovsko-loketského revíru. Hornický dům se stal důležitým střediskem společenského, politického a kulturního života a až do odtržení pohraničí byl i jedním z mála center antifašistických sil v okrese. V průčelí budovy je zasazen monumentální reliéf pojmenovaný "Jeden den ze života horníka" z roku 1923 od karlovarského sochaře Wilhelma Srba - Schlossbauera (1890-1962). Reliéf je složen ze čtyř samostatných částí : "Rozloučení", "Cesta do práce", "Práce ve štole" a "Po celodenní námaze". V letech 1969-1970 byl objekt rozsáhle rekonstruován. Fasáda Hornického domu byla obložena bílými mramorovými deskami, byla vyměněna okna a upravena střecha. V současné době je Hornický dům sídlem Městského kulturního střediska a je využíván ke kulturním účelům.